Harry Potter a prokleté dítě je první (a možná i poslední) příběh o Harrym Potterovi, který vychází od doby, kdy jsem založila tento blog věnovaný především HP fanfiction. A tak si zhodnocení tohoto nového příspěvku J. K. Rowlingové do Harry Potter kánonu přirozeně nemohu nechat ujít. Stejně jako překlad kratičkého úryvku této divadelní hry, který vás třeba navnadí si knihu za pár dní koupit v českém znění. Jo, a kdo nesnáší SPOILERY, ať promerlina nečte dál! Ale většinu zápletek a konec samozřejmě neprozradím, to si vychutnejte sami:-)Příběh začíná přesně tam, kde skončil sedmý díl série Harry Potter a Relikvie smrti. Na nádraží 9 a ¾ v den, kdy jedenáctiletý Albus Severus Potter nastupuje poprvé do Bradavic a kdy před vlakem v důvěrném rozhovoru se svým otcem vyjádří znepokojení, že by snad mohl být zařazen do Zmijozelu. Taťka Harry mu poví onu památnou větu o tom, kterak ho pojmenovali podle dvou kouzelníků, z nichž jeden byl ze Zmijozelu a byl to sakra statečný frajer. Čtenář "sedmičky" zaslzel dojetím a o téměř deset let později čtenář "osmičky" nadšeně hltá příběh dál.
Albus se ve vlaku seznámí se Scorpiusem, synem Draca Malfoye, který není v kouzelnické společnosti zrovna v kurzu. Všichni si totiž myslí, že Draco nemohl mít se svou ženou Astorií děti, pročež ji poslal za pomoci obraceče času do minulosti a ona se tam nechala zbouchnout od Voldemorta. Prostě drb jako žádný jiný a těžko říct, jestli tím "prokletým" dítětem z názvu je Scorpius nebo Albus, který se s ním spřátelí tak, že oba skončí společně ve Zmijozelu, anebo samotný Harry Potter, který si v následujících letech rozumí se synem stále méně a méně a v průběhu děje se i jeho dětský život zpětně ocitne znovu v ohrožení.
Protože tady jde opravdu hlavně o více či méně povedené výlety do minulosti. Harryho totiž navštíví tatík Cedrika Diggoryho a žádá ho, aby za pomoci obraceče času, který zkonstruoval Teodor Nott (čtenáři Denial jistě zbystří!) zachránil život jeho syna. Harry, toho času zodpovědný pracovník Ministerstva kouzel, dobře ví, že s časem si zahrávat nemá, a odmítne. Albus ale ve vzpouře proti slavnému papínkovi, jehož heroická minulost je mu na obtíž, tenhle plán se Scorpiusovou pomocí začne realizovat.
Pozmění minulost poprvé (a Ron je náhle manželem nikoli ministryně kouzel Hermiony, nýbrž Padmy Patilové - čtenáři Denial jistě opět zbystří!:-)), vyděsí se a pozmění minulost znovu a ono je to pořád horší a horší. Některé postavy tím pádem totiž úplně přestávají existovat, neb se nikdy nenarodily, a tak jde nakonec opravdu doslova o všechny a o všechno.
Za tímhle novým literárním počinem nestojí jen Rowlingová, ale i další jména - John Tiffany a Jack Thorne. A já bych řekla, že je to znát. Nic proti Rowlingové, její sága mě baví značnou část života, ale tak nějak mám dojem, že kdyby to bylo jen na ní, některých záležitostí bychom se těžko dočkali - třeba sympaticky sarkastického Draca Malfoye, který je jak vystřižený z fanfiction příběhů a ve slabé chvilce dokonce přizná Harrymu, jak mu záviděl takové přátele, jakými byli Ron a Hermiona. Nebo překvapivé sebereflexe portrétu Albuse Brumbála. Nebo jednoho veleoblíbeného hrdiny, který je opět jízlivě vtipný a dostane příležitost znovu prokázat svoje hrdinství a obětavost, a to natolik důstojně, že to uspokojí snad každého fanouška. Na druhou stranu většina hlavních postav jsou pořád přesvědčiví heteráci, tady holt bude značná část HP fanfiction vždycky mimo. Což však nepochybně nezabrání autorům nových povídek nespárovat tentokrát třeba Albuse a Scorpiuse, protože to jejich věrné kamarádství si o to přímo říká.
Docela mě totiž překvapilo, že tenhle příběh není primárně o slavném triu, ale je to jedna velká jízda Albuse a Scorpiuse. Jistě, máme tu vážného Harryho, který se i po letech potýká s minulostí plnou Voldemorta a s neschopností být dobrým rodičem svému synovi. Máme tu starostlivou Ginny a ministryni Hermionu (v divadelní hře pro mě trochu překvapivě představovanou herečkou černé pleti) a jejího manžela Rona, který (a tohle mě dost mrzelo) v ději působí v podstatě jen jako komická figurka bez vlastního přispění k dobré věci. Ale Rowlingová pořád umí lépe vymýšlet příběhy teenagerů a její Albus, Scorpius i ostatní děcka jsou postavy, které si čtenář rychle oblíbí.
Líbilo se mi to. Děj pěkně odsejpá, je pekelně napínavý, každá malá podrobnost, která fanouškovi ságy dokresluje ten vysněný svět, dokáže potěšit stejně jako neustávající hlášky jednotlivých postav, které mě spolehlivě rozesmávaly. Jsem si jistá, že v divadle to musí být paráda. Prý se také začíná uvažovat o filmu a na ten se tedy budu rozhodně těšit.
P.S.1: Albus Potter se líbá s Hermionou a říká jí, že by si měli pořídit dítě.
P.S.2: Sestřenice Cedrika Diggoryho je Voldemortova dcera.
P.S.3: Severus Snape je dojatý, že po něm Harry pojmenoval svého syna.
P.S.4: Jedno z předchozích tvrzení není pravda:-)
Úryvek:
DĚJSTVÍ PRVNÍ, OBRAZ DESÁTÝ
BRADAVICKÝ EXPRES
ALBUS rychle kráčí vlakem.
ROSE: Albusi, hledám tě...
ALBUS: Mě? Proč?
ROSE si není jistá, jak formulovat to, co chce říct.
ROSE: Začíná čtvrtý ročník, Albusi, je to pro nás začátek nového roku. Chci, abychom byli opět přáteli.
ALBUS: My jsme nikdy nebyli přáteli.
ROSE: To je nesmysl! Když mi bylo šest, byl jsi můj nejlepší kamarád!
ALBUS: To už je hrozně dávno.
Chystá se pokračovat v chůzi. Ona ho zatáhne do prázdného kupé.
ROSE: Slyšel jsi, co se povídá? O té velké ministerské razii před pár dny? Tvůj táta byl zjevně neuvěřitelně statečný.
ALBUS: Jak to, že ty vždycky víš o těchhle věcech a já ne?
ROSE: On očividně - ten čaroděj, kterého chytili - Teodor Nott, myslím - u sebe měl pěknou řádku předmětů, které porušují všechny zákony, včetně - čímž je všechny strčil do kapsy - nelegálního obraceče času. A to dost mimořádného.
ALBUS se podívá na ROSE a všechno náhle zapadá na své místo.
ALBUS: Obraceč času? Táta našel obraceč času?
ROSE: Pst! Ano. Já vím. Super, že jo?
ALBUS: Jsi si jistá?
ROSE: Naprosto.
ALBUS: Já teď musím najít Scorpiuse.
Pokračuje v chůzi vlakem. ROSE ho následuje, rozhodnutá říct si svoje.
ROSE: Albusi!
ALBUS se rázně obrátí.
ALBUS: Kdo ti řekl, že si se mnou máš promluvit?
ROSE (napruženě): Fajn, možná, že tvoje máma poslala sovu mému tátovi - ale jenom proto, že se o tebe bojí. A já si prostě myslím -
ALBUS: Nech mě na pokoji, Rose.
SCORPIUS sedí ve svém obvyklém kupé. ALBUS vejde jako první, ROSE je mu pořád v patách.
SCORPIUS: Albusi! Ach, ahoj, Rose, čím jsi to cítit?
ROSE: Čím jsem cítit?
SCORPIUS: Ne, já to myslím jako, že je to hezké, voníš jako směs čerstvých květin a čerstvého - chleba.
ROSE: Albusi, já jsem tady, rozumíš? Kdybys mě potřeboval.
SCORPIUS: Já myslím dobrého chleba, kvalitního chleba, chléb... co je špatného na chlebu?
ROSE odchází a potřásá hlavou.
ROSE: Prý co je špatného na chlebu!
ALBUS: Všude jsem tě hledal...
SCORPIUS: A nakonec jsi mě našel. Ta-dá! Já se tu téměř schovávám. Víš, jak si rád - přivstanu. Lidem to neumožní zírat. Pokřikovat. Psát "Voldemortův syn" na můj kufr. Tohle nikdy neomrzí. Ona mě vážně nesnáší, že jo?
ALBUS svého přítele obejme. Velmi pevně. Chvíli tak setrvají. SCORPIUS je tím překvapený.
Fajn. Ahoj. Ehm. Už jsme se někdy předtím objímali? Objímáme se vůbec?
Oba chlapci od sebe rozpačitě odstoupí.
ALBUS: To jen, že mám za sebou docela podivných dvacet čtyři hodin.
SCORPIUS: Co se během nich událo?
ALBUS: To ti vysvětlím později. Teď se musíme dostat z toho vlaku.
Zvenčí se ozve pískot. Vlak se začíná pohybovat.
SCORPIUS: Pozdě. Vlak už se rozjíždí. Bradavice, ahoj!
ALBUS: Tak to se musíme dostat z jedoucího vlaku.
ČARODĚJKA S VOZÍKEM: Něco z vozíku, drahouškové?
ALBUS otevře okno a podaří se mu vyšplhat ven.
SCORPIUS: Z jedoucího kouzelnického vlaku.
---
