Přiznávám, že mě končící blog.cz v roce 2020 hodně zamrzel. Měla jsem svoje stránky ráda, myslím, že jsem to tam měla celkem vymazlené, vše hezky propojené přes odkazy... Sice se to téměř všechno podařilo přetáhnout sem, ale bez odkazů, bez obrázků a hlavně bez komentářů, kterých jsem si vždycky tak vážila. Ještě že je mám alespoň stažené doma, přehrát celý blog do offline podoby se tehdy nějak zadařilo.
Od té doby se pořád odhodlávám to tady celé projít a zase to dát do kupy, ale když si představím tu spoustu práce, co s tím bude, a svoje omezené časové možnosti, tak mě to celkem děsí. Hlavně samozřejmě pracuje ten psychologický faktor, že bych měla zdlouhavě dělat něco, co už bylo jednou hotové a funkční.
Jsem ale moc vděčná za zájem o povídku Portrét pro Bradavice. To, že se tady jednou za čas objeví nějaký komentář, který na ni vzpomíná, prosí o její poslání (ano, ještě nám do toho zrušili uložto, kde byla léta bezpečně zaparkovaná), z toho mám vážně velikou radost.
Tak jsem se dneska dokopala k tomu, že jsem propátrala domácí úložiště, což nebylo snadné, protože od doby jejího dokončení v roce 2011 jsem několikrát měnila počítač, a snad se mi ji podařilo uložit na web sdilej.cz. Měla by být ke stažení zde: https://sdilej.cz/31072355/portret-pro-bradavice-a5.pdf
Teď už si jen přát, aby to se všemi weby umožňujícími veřejné sdílení souborů nedopadlo jako s uložto. Snad tam povídka nějaký ten čas vydrží. Mějte se všichni moc krásně!
