Slíbila jsem, že se přiměji pokračovat v překladu, abyste tu na Vánoce měli něco ke čtení, a tak jsem si teď pár hodin poseděla u klávesnice a zde je výsledek. Ostatně i úvodní verše od irského básníka a romanopisce Patricka Kavanagha (1904-1967) se k tomuto vánočnímu času hodí (plné znění básně Advent v originálu si můžete přečíst zde). Tímto vám všem přeji krásné a klidné prožití vánočních svátků a splnění i těch nejtajnějších přání:-)
9. Zkusit a okusit
Zkusili a okusili jsme, lásko, příliš -
skrz blahobyt všedních dní zázrak neuvidíš.
Teď však s pokorou v šeru adventního stolu,
kde hořký čaj s prostým černým chlebem
jak kouzlem zpět přinesou nám nebe
dětské nevinnosti, do ráje ukradené navrátíme spolu
poznání, jehož jsme zůstat měli prosti.
Patrick Kavanagh, Advent
ssSss
V sobotu ráno se Hermiona probudila s pocitem strachu při myšlence na nadcházející víkend plný událostí, který se před ní rýsoval. Dala si snídani se svými rodiči a pak se vydala na sraz s Padmou a Parvati v obchodě Madam Malkinové v Příčné ulici. Trochu se obávala, jaké šaty Padma pro své družičky vybere, ale s výběrem svojí kamarádky byla nakonec velmi spokojená: měly tmavě šeříkovou barvu a nadmíru lichotivý střih. Když se Padma vynořila z převlékárny ve svých svatebních šatech, byly Parvati i Hermiona dojaté až k slzám. Rozhodla se pro jednoduché lesklé bílé hedvábí ve stylu kdesi na pomezí tradičních kouzelnických oděvů a indického sárí. Byla bezpochyby tou nejkrásnější nevěstou, jakou kdy Hermiona spatřila.
Po zkoušce šatů se Parvati vrátila domů, aby se postarala o své malé dítě, a Hermiona s Padmou se ještě nějakou dobu zdržely a listovaly několika módními katalogy. Hermioninými družičkami měly být Padma a Ginny, takže vybrat barvu, která by se hodila k nim oběma bylo poněkud obtížné. Poté, co skoro hodinu listovala různými vzory šatů, zvolila nakonec látku v barvě bronzu.
Hermiona seznámila rodiče s datem svatby právě toho rána, k její veliké lítosti se však její matka okamžitě rozplakala. Snažila se ji přesvědčit, že od účinnosti Manželského zákona se prakticky všechny kouzelnické svatby odehrávají takhle rychle, ale její matka byla prostě celá bez sebe. Ve snaze dosáhnout toho, aby se cítila o něco lépe, ji Hermiona pozvala do Příčné ulice na oběd, a také proto, aby jí pomohla vybrat svatební šaty.
Jakmile se tedy s Padmou sjednotily na střihu a materiálu šatů družiček, rozloučily se a Hermiona opustila Příčnou ulici, aby vyzvedla matku. Během všech těch let už její rodiče v kouzelnické nákupní čtvrti nejednou byli, jenže když vzala v potaz matčino současné rozpoložení, napadlo Hermionu, že když se zastaví v pár buticích mudlovského Londýna, mohlo by jí to navrátit trochu klidu. Daly si příjemný oběd v Harrods a Hermiona trvala na tom, že ho zaplatí, a pak se vydaly pátrat po nějakých svatebních šatech. Do svatby jí zbývalo už jen šest dní a Hermiona upřímně pochybovala o tom, že by na ramínkách rozličných obchodů našla něco, co by jí padlo bez nutnosti větších úprav. Většina butiků trvala na tom, aby se šaty objednávaly až šestnáct týdnů předem.
"Proč se předtím, než se vydáme do Oxfordské ulice, nejdřív nepodívat na šaty ve svatební galerii?" zeptala se Jane Grangerová svojí dcery.
"Tady v Harrods?" divila se Hermiona zmateně. "Mami, přece víš, že všechny šaty odtud jsou nechutně drahé!"
"To nám ale přece nic neudělá, když se koukneme," pokrčila její matka rameny, "alespoň budeme mít představu, co je teď v módě."
Když došly do galerie, zarazila se Hermiona hned u první figuríny, k níž přišly. Šaty, o něž šlo, jí okamžitě padly do oka. K jejímu překvapení se i její matka zastavila uprostřed kroku, když spatřila tu nádhernou róbu.
"Tedy, tohle jsou ale parádní šaty," oznámila Jane a přejela prsty po lesklé látce.
Že to její matku přitáhlo k takovéhle róbě, to Hermioně doslova vyrazilo dech. Šaty byly - no, pro tohle nebylo jiné slovo než - sexy. Materiál měl tmavě slonovinovou barvu, což by se hodilo jak k jejím hnědým vlasům a očím, tak i k bronzovému odstínu, jejž vybrala pro svoje družičky. Výstřih byl lehce nabíraný a příliš by toho neodhaloval. Látka byla z těžkého lesklého saténu splývajícího na zem a vzadu se sbíhajícího do náznaku vlečky. Šaty sice byly obepnuté, ale ne zas příliš úzké a Hermiona věděla, že by lichotivě zdůraznily její tvary k samotné dokonalosti. Přední část šatů byla souměrně a zdrženlivě střižená. Co bylo na těch šatech sexy, to byla záda, tedy spíš jejich nepřítomnost. Výstřih na zádech byl tak nízko, že to působilo až nemravně.
"Já nevím, mami," řekla Hermiona s pokrčeným čelem. "Jsou krásné, ale kouzelníci jsou, co se šatů týče, docela konzervativní - nejsem si jistá, jestli by byl takhle hluboký střih vzadu přijatelný."
"Ano, ale na tvojí svatbě budou i jiní lidé než kouzelníci a ti se také počítají," pravila její matka suše. "Proč si je alespoň nezkusíš?"
Hermiona se rozhodla nezačínat hádku, a tak vešla do galerie za matkou, a hned jak prodavačka našla šaty v její velikosti, odebrala se do přepychové zkušební kabiny, aby se převlékla. Jakmile si šaty přetáhla přes hlavu, bylo jí jasné, že jsou prostě dokonalé. Prodavačka jí donesla střevíčky v bronzové barvě a hodící se sponu do vlasů a ve chvíli, kdy Hermiona vypadala každým coulem jako nevěsta, vynořila se z převlékárny.
Její matka se okamžitě rozplakala. Prodavačka hned přiběhla s kapesníčky a šálkem čaje: tohle totiž byla v tomto obchodě podle všeho naprosto běžná reakce.
"Ach, mami," zvolala Hermiona, objala ji a snažila se sama nerozplakat. "Vážně se ti líbí?"
"Vypadáš tak dospěle," přikývla matka. "Jsou velmi elegantní - jako pro Audrey Hepburnovou."
Hermiona se na sebe dívala do vysokého zrcadla. Nevypadala tak úchvatně jako Padma, ale určitě vyhlížela atraktivněji než kdykoli předtím. Takhle se necítila od vánočního plesu ve čtvrtém ročníku. Otočila se a pohlédla přes rameno na zadní část šatů; nedalo se popřít, že byly nanejvýš smyslné. Nikdy na sobě neměla nic, co by takhle odhalovalo její záda - ale musela uznat, že záda měla pěkná. Pousmála se při myšlence, že byla celá ta léta schovaná.
"Mám starost jedině kvůli těm zádům, mami," řekla a zamračila se na svůj odraz. "Nemyslíš, že to vypadá trochu provokativně? Dokonce i na mudlovskou svatbu?"
Její matka otázku chvíli zvažovala a dokonce si na to vytáhla z kabelky brýle. Podrobně si šaty prohlédla, a když se otočila a ujistila se, že je prodavačka nemůže slyšet, řekla:
"Nemohla by ses zeptat té ženy, co vlastní tamten obchod v Příčné ulici, jestli by ti neudělala nějaký pláštík ze stejného materiálu, který by sis přehodila přes ramena? Zakryl by ti záda a přitom by nezkazil tvar těch šatů."
Hermiona se podívala do zrcadla a snažila si představit šaty s takovým kabátkem. I Padma měla mít pláštík přehozený přes ramena a určitě to nekazilo efekt jejího sárí. Usmála se.
"Mami, ty jsi génius. To je přesně to, co udělám."
Mrkla na cenovku na šatech a odhodila ji, jako kdyby se spálila.
"Jsou směšně drahé, mami. Tolik přece za šaty nemůžeme zaplatit!"
Matka došla k ní a podívala se na cenovku. Nad cenou zdvihla obočí, ale nevypadala tak pobouřeně jako dcera.
"Hermiono," pravila a vzala obličej svojí dcery do dlaní, "jsi moje jediné dítě. V jistém smyslu jsme o tebe přišli, když jsi odešla do Bradavic. Stala jsi se součástí světa, ke kterému nikdy nebudeme patřit. Teď se máš vdát a já mám pocit, že si mi to celé vymyká z rukou! Svatbu organizuje Teodorova rodina a přitom v našem světě se o svatbu většinou stará rodina nevěsty. Nezajímá mě, kolik ty šaty stojí; nikdy jsem tě neviděla vypadat tak nádherně a vidím v tom šanci přispět také trochu k téhle svatbě. Chci, abys ty šaty měla."
Hermiona přikývla úplně přemožena.
"Děkuji, mami," zamumlala a po tvářích jí tekly slzy.
Jane Grangerová se zasmála a otřela si oči.
"A teď si je rychle svlékni, než si je celé zamažeš make-upem!"
Zaplatily šaty a vyšly z obchodu zavěšené jedna do druhé. Hermiona ani nemohla uvěřit svému štěstí, že si vybrala hned první šaty, které si vyzkoušela.
ssSss
V pondělí ráno přišla Hermiona do Belgravského domu zúčastnit se posledního týdne předmanželských kurzů. Skutečnost, že bude během týdne vdaná, nemohla dost dobře pochopit. Když onoho sobotního odpoledne přišla s matkou domů z nákupů, zbývalo do doby, než se Teo dostaví na večeři, už jenom pár hodin. Měla hrozný strach, jak bude vycházet s jejími rodiči, ale už hodinu po jeho příchodu byly její obavy zcela rozehnány. Ačkoli měli její rodiče Harryho a Rona vždycky rádi, občas cítila ve způsobu, jakým obzvlášť její otec s oběma hovořil, jisté rozpaky. Ale s Teem žádné takové trapné situace nenastaly. Vypadal jako mudla, choval se jako mudla a byl dobře obeznámen se spletitou mezinárodní politikou, což jejího otce nadchlo. A i když byl trochu víc zdrženlivý ve vztahu k její matce, jeho skvělé způsoby mu získaly její uznání a Grangerovi tu noc po setkání se svým budoucím zetěm spali mnohem klidněji.
V neděli si Hermiona s Teem dali v Příčné ulici sraz na oběd a strávili čtyři hodiny procházením cestovních katalogů v Krucáncích a kaňourech, kde si vytipovali místa, která by chtěli zahrnout do své cesty kolem světa. Už se těšila na jejich světoběžnická dobrodružství, ale když tak stoupala po schodech do Belgravského domu, pocítila na okamžik trochu lítosti: kamarádství s ostatními uchazeči se jí zalíbilo a bude ji mrzet, až je bude muset opustit. Příští týden ve stejnou dobu už bude se svým manželem v Kyoto; bude to chvíli trvat, než se s přáteli opět shledá.
Když vstoupila do společenské místnosti, zjistila, že Neville už přišel. S úsměvem se k ní obrátil.
"Ahoj, cizinko! Kam jste vy dva minulý týden zmizeli? Nebyli jste ve třídě od minulého úterka," řekl.
Hermiona se okamžitě zatvářila provinile.
"Já vím - doufám, že jsme nezameškali nic užitečného."
"Copak byl některý z těch kurzů užitečný?" zakuckal se Neville smíchy.
"Vypadáš ve formě, Neville," zakřenila se na něj Hermiona. "Což předpokládám znamená, že Hannah souhlasila s tvou nabídkou?"
Neville přikývl a náhle byl celý červený.
"Přijala ji minulou středu. Bereme se příští pondělí a o tři dny později oba nastupujeme do Bradavic."
"Blahopřeji, Neville," usmála se Hermiona hřejivě a došla k němu, aby ho objala. "Vždycky to byla opravdu báječná dívka. Doufám, že budete oba moc šťastní."
"Díky, Hermiono," vrátil jí objetí. "Doufám, že ty a Teo budete také šťastní." Odtáhl se od ní a jeho kulatý obličej se zachmuřil. "Vždycky vypadal jako milý kluk - zvlášť na někoho ze Zmijozelu. Ale stejně... já nevím... snad ví, jak šťastný je."
Hermionu Nevillova slova překvapila.
"Díky, Neville. A neboj se - nikomu jsem neřekla, že jsi mi nabídl manželství."
"To mi starosti nedělá," pokrčil Neville rameny, "to jen, že... Teo mi vždycky připadal jako snílek, i když je tak chytrý. Doufám jenom, že si tě váží, to je všechno."
Zaražená Nevillovým komentářem neměla čas se ho dále vyptávat, neboť dřív, než promluvila, vstoupili dovnitř Terry Boot a Laura Wallaceová. Terry oznámil, že minulý pátek se na svatbě dohodli Michael Corner a Pansy Parkinsonová, a nyní, když už byl každý zadaný, se konverzace stočila k datům a časům jednotlivých svateb. Většina uchazečů se rozhodla dělat jen malé uzavřené svatby pouze s účastní nejbližší rodiny, družbů a družiček.
V Belgravském domě už byli skoro všichni mladí, když se v okně objevila veliká sova pálená. Dean ji spatřil jako první a přešel místnost, aby okno otevřel. Jakmile od sovy převzal dopis, zavolal na všechny, aby se utišili.
"Je to adresováno nám všem, takže poslouchejte!" ohlásil.
"Drazí uchazeči o manželství,
je nám nesmírně líto, že s vámi všemi dnes nemůžeme být, ale jsme už zaneprázdněni něčím jiným. Když říkám ,zaneprázdněni něčím jiným´, myslím tím samozřejmě, že se chystáme jeden druhého usouložit do bezvědomí, ale Susan by mi nedovolila něco takového napsat, takže zůstaňme pouze u ,zaneprázdněni něčím jiným´.
Z rozličných důvodů, zejména s ohledem na to, že Susanini rodiče odmítli uznat moje světlejší stránky, jsme se rozhodli uprchnout a v sobotu odpoledne jsme byli oddáni. K čemu by nám vlastně byla rodina? Jsme oba velmi šťastní a vám všem přejeme všechno dobré. Je nám líto, že vás v tento poslední týden v Belgravském domě okolnosti vyrvaly z naší společnosti. Některé z vás uvidíme v pátek večer, neboť mě Teo požádal, abych mu šel za svědka.
S nejmilejším pozdravem
Draco a Susan Malfoyovi."
Na okamžik zavládlo ticho následované výbuchem nadšeného hovoru. První pár právě vstoupil do manželství a začal již poslední týden kurzů.
ssSss
Poznámka: Harrods (viz foto níže), kde obědvá Hermiona se svojí matkou a kde následně koupí svatební šaty, je (čerpáno z Wikipedie) jeden z nejluxusnějších a nejslavnějších obchodních domů na světě. Nachází se těsně pod Hyde Parkem v centru Londýna. Budova je postavena na ploše o velikosti 4,5 akru, skrývá v sobě 330 obchodů a více jak jeden milion čtverečních stop nákupních ploch. O zákazníky se zde stará přes 5000 zaměstnanců.
Co se šatů týče, představuji si je asi tak, jak jsou zobrazeny na fotomontáži v rozcestníku této povídky. Ale autorka jde na těch zádech ještě dál a prý si jejich střih představuje jako šaty, které má herečka Hilary Swank na následující fotce. Hermiona má prý ale v jejích představách mnohem hezčí záda:-))
Žádné komentáře:
Okomentovat