Mezi čtenáři a autory fan fiction je zřejmě jen málo těch, kteří by neznali pojem Mary Sue. Tato krásná, dokonalá, všemi kanonickými postavami milovaná hrdinka zachraňující svět v minutě nejtemnější se pravidelně objevuje v povídkách napříč všemi fandomy už dlouhá desetiletí, svoje jméno však dostala až v 70. letech 20. století, kdy americká fanynka seriálu Star Trek Paula Smith pohoršená neustálým objevováním se tohoto typu ženské postavy ve všech fanouškovských povídkářských časopisech sepsala kratičkou parodii "A Trekkie´s Tale" s hrdinkou jménem Mary Sue v hlavní roli. Text povídky pro překlad a další informace pro tento článek jsem čerpala z rozhovoru s Paulou Smith z 29. května 2010.
Mary Sue se poprvé objevila v parodii autorky Pauly Smith "A Trekkie´s Tale" zveřejněné v roce 1973 ve startrekovém fanzinu Menagerie 2. Paulu Smith přivedl ke science fiction její otec a její jméno se s fan fiction točící se kolem seriálu Star Trek pojí od samotného počátku - v průběhu let prošla na tomto poli všemi možnými profesemi od spisovatelky přes vydavatelku, recenzentku a komentátorku až po organizátorku fanouškovských setkání. V současné době přednáší na matematické fakultě Univerzity ve Waterloo v Ontariu, ale i tak se snaží najít si čas alespoň na každoroční setkání MediaWest*Con.
Paula Smith - autorka pojmu Mary Sue
V rozhovoru se Cynthií W. Walker Paula Smith uvádí, že v začátcích fenoménu Star Trek četla všechno, co se jí dostalo pod ruku. Fan Fiction tehdy vycházela ve fanouškovských časopisech, některé povídky byly dobré, pár jich bylo dokonce výborných, ale většinou se jednalo o brak, při jehož přelouskávání čtenáři dost trpěli. Každý fanzine tehdy údajně obsahoval alespoň jednu povídku, jejíž hlavní hrdinkou byla dospívající dívka, nejmladší absolventka Hvězdné flotily všech dob, do níž se okamžitě po jejím objevení se na Enterprise zamilují všichni hlavní členové posádky, následující dobrodružství se točí výhradně kolem její postavy a každý ve vesmíru se sklání před jejími znalostmi a schopnostmi. Mimoto obvykle disponuje očima či vlasy neobvyklé barvy a navíc bývá napůl vulkánského původu.
Jednoho dne pak Paula Smith narazila na další takovou povídku, kde se totéž opakovalo v bledě modrém, ale tentokrát to už i na její vkus přesáhlo rozumné meze. Opět se jednalo o mimořádně mladou dívku, která jakmile se objevila na můstku, tak jí propadli jak Kirk, tak i Spock, k nimž se záhy přidali i Scotty a McCoy, ovšem všichni čtyři si drželi odstup plný respektu, neboť hrdinka měla oči jen pro Chekova. Pak přišla klasická zápletka se zajetím na jakési planetě, z něhož hrdinka všechny osvobodila a nakonec sama tragicky zemřela.
Paula Smith neváhala a vyšvihla kratičkou povídku, kde víceméně shrnula výše uvedené a hrdinku nazvala Mary Sue. Vůbec netušila, že právě stvořila pojem, který se celosvětově uchytí a stane se i jedním z termínů citovaných na Wikipedii. Následně totiž začala psát kratičké recenze na jednotlivé fanziny, které zveřejňovala v dalších fanzinech. A jelikož se podobné hrdinky objevovaly ve značném množství povídek, začala těmto povídkám v recenzích říkat ve zkratce prostě "poručík Mary Sue povídka" - nejdřív to musela vysvětlovat, ale postupně se toto označení tak ujalo, že už vysvětlení ani nepotřebovalo.
Paule Smith vadilo nejvíc asi to, že taková Mary Sue na sebe nejen strhává všeobecnou pozornost, ale dokonce i mění charaktery jednotlivých kanonických postav. A o to většina čtenářů nestojí. Jistě, i ona uznává, že kvalitní originální postava začleněná do povídky může mít na ostatní postavy určitý vliv a může je i změnit - a přitom to nutně nemusí být Mary Sue. Jenže napsat takovou postavu, to už vyžaduje skutečně dobrého autora. Čtenář musí být schopen se s takovou postavou do jisté míry ztotožnit, ale musí při čtení zároveň dostat prostor k vlastním úvahám. Musí se jednat o postavu zajímavou, ale přesto lidskou s obvyklými chybami tak, aby čtenáře vzala za srdce. Hlavní hrdinka by sice měla být čtenáři natolik sympatická, aby ji chtěl víc poznat, ale zároveň by neměla v příběhu působit jako černá díra, která vychyluje všechno kolem sebe z obvyklé dráhy.
V následujících letech pak Paula Smith dospěla k zobecnění pojmu Mary Sue - je to zpravidla dívka ve věku teenagera, která v sobě náhle objeví moc (nejlépe své vlastní sexuální přitažlivosti). Dospěje a lidé kolem ní ji začínají brát vážně. Podle Pauly Smith tímto stadiem psaní v příslušném věku prochází prakticky každá autorka a promítá do takové hrdinky samu sebe. Zvláštní však je, že u mužských verzí si toho málokdo povšimne. Asi, že u chlapů ta dokonalost působí tak nějak přirozeněji;-)
A nyní již samotný překlad povídky:
*****
Příběh podle trekkie
"Jéžiš, jejda, jémináčku," pomyslela si Mary Sue, když vstoupila na můstek Enterprise. "Tak jsem tady, nejmladší poručík flotily - je mi jen patnáct a půl."
Přišel k ní kapitán Kirk.
"Ach, poručíku, jsem do vás úplně blázen. Vyspíte se se mnou?"
"Kapitáne! Já nejsem tenhle typ dívky!"
"Máte pravdu a já si vás za to vážím. Tak, převezměte na chvíli velení lodi a já nám zajdu pro kafe."
Na můstek přišel pan Spock.
"Co děláte ve velitelském křesle, poručíku?"
"To mi přikázal kapitán."
"Dokonale logické. Obdivuji vaši mysl."
Kapitán Kirk, pan Spock, doktor McCoy a pan Scott se přenesli s poručíkem Mary Sue na Rigel 37. Byli napadeni zelenými androidy a uvrženi do vězení. Ve slabé chvilce se poručík Mary Sue svěřila panu Spockovi, že i ona je napůl vulkánského původu. Rychle se však dala dohromady, otevřela zámek svojí vlásenkou a všichni se vrátili zpět na loď.
Na palubě ale doktor McCoy a poručík Mary Sue zjistili, že všichni, kteří se přenesli dolů, byli vážně napadeni robotky přelétavé rýmy, Mary Sue ne tak silně. Zatímco čtyři důstojníci zmírali na ošetřovně, poručík Mary Sue řídila loď a řídila ji tak dobře, že obdržela Nobelovu cenu za mír, vulkánský Řád za statečnost a tralfamadorské Vyznamenání Robhooda Blaženého.
Choroba ji však nakonec dostihla a ona vážně onemocněla. Na ošetřovně naposledy vydechla v kruhu kapitána Kirka, pana Spocka, doktora McCoye a pana Scotta, kteří nepokrytě trpěli nad ztrátou jejího krásného mládí a mladistvé krásy, inteligence, schopnosti a dobroty vůbec. Datum jejího narození je dodnes na Enterprise státním svátkem.
*****
Tak - a to je vše. Věřili byste, že právě toto stálo za vznikem "fenoménu" Mařen?:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat