Tak vás všechny zdravím v roce 2016. Říkala jsem si, že by se novoroční předsevzetí mohla plnit alespoň na Nový rok, a že mám teď poprvé po mnoha měsících trochu víc času, tak jsem dokončila překlad 30. kapitoly. Vývoj se dal předpokládat na všech frontách, ale přesto je to kousek vcelku výživný;-)ssSss
Hermiona se probudila ze spánku, opatrně otevřela jedno oko a mrkla na budík. Bylo teprve šest večer a ona neměla v úmyslu usnout. Posadila se, natáhla se pro hůlku a jemným pohybem osvětlila pokoj s pocitem, že se cítí podivně jinak. Zamračila se a přitiskla si ruku na čelo - její pokožka byla chladná, ale přesto si přivolala mudlovský teploměr, aby se ujistila. Vložila si teploměr do úst a pokoušela se mezitím soustředit na jednu ze svých knih, jenže čtení drobných písmenek jí působilo lehkou nevolnost. Po několika minutách vytála teploměr z pusy: ne, její teplota vypadala úplně normálně. Zdálo se, že neexistuje vysvětlení pro její stav připomínající únavu při chřipce: neměla teplotu, žádné pálení v krku, žádnou bolest hlavy. Jen neurčitý pocit nemoci a zjevný nedostatek energie.
Natřásla si polštář a lehla si na bok, připisujíc ten rozčilující pocit, že není ve své kůži, stresu a přepracování. Její pozornost přitáhl malý kalendář stojící na nočním stolku a ona znechuceně zavrčela, když si uvědomila, že do Vánoc zbývají už pouhé čtyři dny a jen tři měsíce ji dělí od okamžiku, kdy na ni opět dopadne Manželský zákon. Čas ubíhal příliš rychle a právě si v hlavě dávala dohromady pomyslný seznam dárků, které dosud nestihla nakoupit, když jí na mysl přišlo ještě něco dalšího.
Vyletěla z postele a popadla kalendář z místa, kde do té doby pokojně stál. Horečně nalistovala předchozí měsíc, v němž si zakroužkovala datum prvního listopadu. Zavřela oči a v duchu rychle počítala, došlo jí, že čtyři týdny od prvního listopadu vycházejí na dvacátého devátého, ale opětovný pohled do kalendáře ji utvrdil, že kolem tohoto data žádný takový kroužek neudělala. S rostoucím pocitem paniky si uvědomila, že se jí perioda o celé týdny opozdila. Její menstruační cyklus byl vcelku pravidelný - jistě, občas nějaké zpoždění nastalo, ale určitě nikdy ne víc než o týden. A zcela jistě ne o tři týdny.
Třesoucí se rukou postavila kalendář zpět na noční stolek, otupěle se vrátila do postele a pomalu si sedla na její okraj; musela se smířit s tím, že pro její podivné symptomy existuje logické vysvětlení. Ale jak se to mohlo stát? Vždycky byla opatrná, pokud šlo o použití antikoncepčních kouzel, a nedokázala si vybavit jedinou příležitost, kdy by tohle kouzlo zapomněla provést. Jenomže, a to si musela připustit, v posledních měsících byla hodně roztěkaná. Mnohokrát celé hodiny probděla v posteli poté, co se milovali se Severusem, a rozjímala nad tím, co s nimi bude a co on k ní vlastně cítí. Bylo tak obtížné představit si, že možná udělala chybu, která má nyní tak katastrofální následky?
Za dveřmi pokoje zaslechla zvuk Lanceovy hole a v mžiku zaplula pod přikrývku, stále se chvějíc strachy. Měla toho staříka moc ráda, ale teď nebyla s to s ním mluvit, neboť zoufale toužila být sama.
"Jsi vzhůru, holčičko?" zaklepal na dveře ložnice.
Pevně zavřela oči a doufala, že Lance nenakoukne dveřmi dovnitř.
"Hermiono? Jsi tam?" zaklepal znovu.
Ani nehlesla a po chvíli ho slyšela, jak vystupuje po schodech ze suterénu. Zabalila se do přikrývky až po ramena, snažila se zhluboka dýchat a s naprostým zmatkem v hlavě zírala na kalendář na nočním stolku.
ssSss
Severus opatrně otevřel dveře Kordéliina pokoje. Seděla u stolu přesně tak, jak ji tam zanechal, zírala do ohně v krbu a očividně byla ztracená v myšlenkách. Pomyslel si, že vypadá být mnohem klidnější - a dokumenty zůstaly netknuté uprostřed stolu. Posadil se naproti ní a nebyl si příliš jistý tím, jak začít. Tohoto rozhodování ho však ušetřila.
"Proč jsi mě tehdy před lety požádal o ruku, Severusi?" zeptala se a zdvihla k němu potemnělé oči, zatímco on překvapeně zdvihl obočí.
"Protože jsem si přál zůstat v Británii. Nebyl jsem tady nikdy příliš šťastný, ale bydlet v téhle zemi mi pořád připadalo nekonečně snazší, než si budovat nový život kdesi v cizině. Ten den, kdy jsme se potkali ve Westminsterském opatství, jsem si byl jistý, že ty jsi řešením mých potíží, a když jsem trochu zapátral a zjistil jsem, jak je to s Everardem, který je čistokrevný, bylo mi jasné, že i ty tímhle sňatkem jenom získáš."
"Nemohu uvěřit, že ses se mnou oženil přesto, že jsi věděl o Everardovi," pravila tiše.
"Vůbec mi to nevadilo, Kordélie. Nebrali jsme se přece z lásky. Svým způsobem to nastavilo pravidla našeho dalšího vztahu."
Opět se na okamžik zahleděla do plamenů, než řekla:
"Přála bych si to tehdy vědět. Všechna ta léta - lži, tajnosti. Proč jsme k sobě prostě od začátku nebyli upřímní?"
"Nejspíš proto, že jsme tak byli zvyklí žít celý život," pousmál se Severus. "Zmijozelský pár skrz naskrz."
Usmála se a oči stála upírala do krbu.
"Everard je z Nebelvíru."
Severus naklonil hlavu a odolal pokušení zmínit, že i Hermiona byla zařazena do nebelvírské koleje. Kordélie na něj však pohlédla a rozesmála se:
"Ale no tak, Severusi, jen to řekni: stejně jako Hermiona."
Věnoval jí trochu zmatený, nejistý úsměv.
"Stejně jako Hermiona," zamumlal.
Opřela se v křesle a povzdychla si.
"Bolelo to, že jsi po mně netoužil, Severusi. Z nutnosti jsme náš svazek naplnili a ty jsi mě přitom nechtěl."
Nečekal, že se rozhovor stočí tímto směrem.
"Já přece věděl, že miluješ jiného muže, Kordélie. Tím pádem to s tebou, abych tak řekl, mělo společného velmi málo. Ty víš, že jsi atraktivní, inteligentní a žádoucí žena, ale já bych nikdy nemohl toužit po ženě, o níž vím, že má vztah s jiným mužem."
Dívala se na něj, znovu pohlcená svými úvahami.
"Je pravda, že ti Hermiona zachránila život, když jsi byl těžce zraněn v závěrečné bitvě?"
Severus se snažil zakrýt překvapení. Něco takového nikdy předtím nezmínila.
"Jak to víš?"
"Narcisa vznesla určité domněnky v tomto smyslu. Myslí si, že to byla buď Hermiona nebo Harry Potter, kdo ti tu noc přišel na pomoc." Pozorně ho sledovala. "Je to jeden z důvodů, proč ji miluješ?"
"Právě naopak," zasmál se Severus ironicky. "Velmi dlouhou dobu to byl jeden z důvodů, proč jsem ji nemohl vystát."
"Tak to se ale věci musely hodně změnit," zamračila se Kordélie.
Severus se rovněž zachmuřil s vědomím toho, že slova, která nyní padnou, mohou rozhodnout o všem.
"Věci se skutečně změnily, Kordélie, to nemohu popřít, ale dnešní den by nastal tak jako tak. Už od začátku bylo zřejmé, že přijde den, kdy se budou blížit tvé padesáté narozeniny a ty konečně přestaneš podléhat ustanovením Manželského zákona."
Odvrátila od něj pohled a znovu pohlédla do plamenů v krbu. Minuty ubíhaly a Severus setrvával v tichosti, bolestně toužil udělat něco, aby se věci pohnuly kupředu, ale stejně tak se bál, že řekne něco nevhodného.
"Byla jsem ti vděčná, když jsi mě požádal o ruku, Severusi," řekla nakonec tiše. "Mívala jsem tě ráda za našich časů v Bradavicích, a byla jsem ti nesmírně zavázaná za laskavost, s jakou ses choval k Teovi, když byl tvůj student. Everard nemohl odejít ze země, když Manželský zákon vstoupil v platnost - jeho rodiče jsou staří a on je nedokázal jako jejich jediné dítě s klidným svědomím opustit. Poskytl jsi mi příležitost zůstat v Británii, abych mohla dohlížet na vzdělání svého syna, abych mohla zůstat se svojí rodinou a abych mohla žít tam, odkud se dokážu kdykoli přemístit za Everardem." Vydechla a s lítostí pohlédla na Severuse. "Tolik let jsme žili jako přátelé, Severusi. Kdy se to tak pokazilo?"
Severus sepjal ruce před sebou a s upřímným výrazem se naklonil kupředu.
"I já ti byl vděčný, když jsi přijala moji nabídku, Kordélie. Odjakživa jsem byl nespolečenský a ty jsi mě ušetřila hrůzy toho, že bych si v cizině musel budovat nové kontakty. A co je důležitější, umožnila jsi mi zahájit velmi výnosné podnikání. Musíš mi ale věřit, když ti říkám, že jsem nikdy neměl v úmyslu cokoli si začít s Hermionou Grangerovou. Dokonce i v době, kdy už bylo zjevné, že k sobě něco cítíme, jsem ještě dost dlouhý čas odolával touze jednat v souladu s těmito city. Nikdy jsem nezamýšlel tě zranit nebo ponížit."
Pronikavě mu pohlédla do očí a on její pohled vydržel, neboť chtěl, abych pochopila, že jí nechtěl úmyslně ublížit. Uběhla dlouhá chvíle, než tiše pravila:
"Musím tě požádat o splnění jedné důležité podmínky, Severusi: nechci, abyste ty a Hermiona žili naproti přes náměstí. Vím, že vlastní část toho domu, ale ona a Lance se budou muset nějak finančně vyrovnat. Možná je to ode mě poněkud nemilosrdné, ale já bych prostě neměla dobrý pocit z toho, že můj bývalý manžel a jeho milenka bydlí naproti přes ulici."
Severus přikývl a tep mu stoupl, neboť stěží dokázal uvěřit tomu, že už je možná velmi blízko k dohodě o rozvodu.
"S tímto tvým požadavkem naprosto souhlasím. Připadá mi zcela pochopitelný."
Kordélie ho obdařila spokojeným pousmáním a z hromady dokumentů ležících uprostřed stolu vytáhla dlouhý pergamen.
"V tom případě souhlasím s naším rozvodem, Severusi Snape."
Odolal touze usmát se nebo rovnou s jásotem vyskočit od stolu a pouze pokývl hlavou.
"Děkuji ti, Kordélie. Doufám, že to přinese užitek nám oběma a já jsem ti neskonale vděčný." A díval se s bušícím srdcem a potlačovanou radostí, jak si ze sekretáře přivolala brk a jala se pročítat dokument.
Zarazila se u prázdného místa, kde bylo nutné vyplnit datum. Zdvihla k němu zrak.
"Vyhovuje ti dvacátého třetího února?" otázala se.
"Zajisté," přikývl nadšeně.
Opět se začetla do listin, pak pokrčila čelo a zamyšleně stiskla mezi zuby konec brku.
"Vlastně to, Severusi, mohu udělat ještě lépe. Byl bys svolný k tomu doprovodit mě zítra ráno na Ministerstvo kouzel?"
"Zítra ráno?" zamračil se zmateně.
"Ano," řekla s náhlou rozhodností. "Nač čekat? Pojďme už to dořešit a nechat se rozvést hned zítra ráno. Budeš mít dost času na to, aby sis sbalil věci?"
"Ale..." Téměř se mu nedostávalo slov. "Tobě bude padesát až v srpnu. Jestliže se rozvedeme hned teď, skončí tvé šestiměsíční období dva měsíce před tvými narozeninami; musela by ses znovu podřídit zákonu."
"Dva měsíce nejsou tak dlouhá doba," pokrčila Kordélie rameny. "Mám na ministerstvu dost přátel, abych dokázala zatahat za ty správné nitky. A pokud to nevyjde, tak těch pár týdnů do svých padesátin jednoduše strávím ve Francii."
Severus na ni nevěřícně zíral. Kordélie se uchichtla.
"Pronikavý důvtip Severuse Snapea zcela uzemněn. Kdo by si to byl pomyslel?"
"Jsi si jistá, že ti okamžitý rozvod nezpůsobí nečekané komplikace?" zeptal se jí a stále ještě nemohl uvěřit tomu, co se právě děje.
"Nic, s čím bych si nedokázala poradit," zavrtěla hlavou. Pak ji sklonila a napsala na pergamen datum a svůj podpis, načež dokument posunula přes stůl k Severusovi.
"Teď už je zapotřebí jen tvůj podpis, Severusi."
Vzal si od ní listinu i brk a s hřejivým pocitem rozlévajícím se celým jeho nitrem se podepsal. Brzy z něho opět bude svobodný muž.
ssSss
Hermiona si znovu přečetla pokyny na straně osmdesát sedm knihy diagnostických kouzel. Třesoucí se rukou uchopila hůlku a namířila ji na svůj podbřišek. Nejvíc matoucí na tom všem bylo, že vůbec neměla představu, jestli si přeje spíš pozitivní nebo negativní výsledek testu. Zavřela oči, aby se mohla soustředit na zaříkadlo z knihy, a nakonec ho nahlas zašeptala.
Srdce jí bolestivě tlouklo v hrudi, když otevřela oči a spatřila zářivý bílý kruh vznášející se ve vzduchu několik centimetrů od špičky její hůlky.
Zdvihla si ruce k obličeji, sklouzla z postele na koberec a po tváři jí proudem stékaly slzy.
Byla těhotná.
ssSss
Žádné komentáře:
Okomentovat