Závěr dvacáté druhé kapitoly, v němž se Severus Snape konečně dozví, jak to všechno bylo. Tedy - ne úplně všechno, ale s tím se bude muset prozatím smířit. Tradiční věnování Polgaře, GwenLoguir, Scissors, siru matyasovi, Nerle, lilalile, JSark, Hope a A_je, kteří tu se mnou v komentářích vytrvali v celém průběhu této kapitoly :-)
Kapitola dvacátá druhá: Zpět do Bradavic (6. část)
V té chvíli se dveře Brumbálovy pracovny otevřely dokořán a dovnitř rázným krokem vstoupil Snape s vlajícím pláštěm a silně nespokojeným výrazem v obličeji.
"Copak vás zdrželo, Severusi?" zajímal se Brumbál klidně, nabízeje mu křeslo.
"Weasleyovi se opět snažili dostat do zakázané chodby," pronesl Snape temným hlasem.
"A vám se je opět nepodařilo chytit?" otočila se na něj Nathalie pobaveně.
"Jednou je přistihnu přímo při činu," počastoval ji výhrůžným pohledem. "A myslím, že toho dne přijde Nebelvír o vskutku značný počet bodů," vyzývavě střelil zrakem po Brumbálovi.
"Budete plně v právu, Severusi," mírně se pousmál ředitel a Snapeovy oči se zúžily do zlostných štěrbinek. "Ale vraťme se k našemu problému." Brumbál se zaklonil ve svém křesle a sepjal ruce na stole. "Nathalie mi právě oznámila, že Zmijozelův portrét se nachází v Azkabanu, a to pravděpodobně v ředitelské kanceláři Justuse Tavoryho. Musíme přijít na to, jak ho získat."
Snape se vší silou snažil nedat najevo překvapení, ale i tak v křesle viditelně ztuhl a přeměřil si Nathalii krátkým nevěřícným pohledem. Stiskla pevně rty a beze slova jeho pohled opětovala.
"Tak tedy Azkaban? A na to jste přišla jak?" vypálil po ní vzápětí kousavou otázku.
"To není podstatné, Severusi," usadil ho Brumbál, "co je teď důležité…"
"Jen mě překvapuje, že věříte těm jejím výmyslům," skočil mu profesor nevybíravě do řeči. "Když jsem s Belartovou mluvil naposledy, bála se vyjít ze svého pokoje, aby jí běhnice nepocuchaly účes, a teď zničehožnic Azkaban -"
"Severusi…"
"Bála jsem se vyjít ze svého pokoje? To vy jste mi radil, abych nikam nechodila!" vstoupila Nathalie podrážděně do už tak vypjatého rozhovoru.
"Protože bylo zřejmé, že to celé nemůže dopadnout jinak, než odhalením vaší osoby a tím pádem i znemožněním jakýchkoli dalších akcí," blýskl po ní Snape vyzývavě očima.
"Asi vás zklamu, ale ta informace je skutečná a navíc pravdivá," ušklíbla se na něj.
"V úvahu přichází i další možnost," vrátil jí desateronásobně její úšklebek, "a sice, že jste nepřišla vůbec na nic a Azkaban nám tu předhazujete, protože je zjevné, že tam nikdo z nás ten portrét hledat nepůjde."
"Naopak, Severusi, nyní se musíme snažit o získání obrazu ještě mnohem intenzivněji. Azkaban je příliš nebezpečné místo pro přechovávání předmětu takové povahy. Mějte na paměti, kolik Smrtijedů je uvězněno v jeho zdech a jaké bytosti Azkaban stráží. Pokud Voldemort někdy opět povstane, bude Azkaban nepochybně jedním z prvních cílů jeho snah o převzetí moci. Předejít tomu, aby se tam setkal s portrétem svého vzoru, je v našem jednoznačném zájmu. A co se Nathalie týče, podrobnosti ohledně jejího pobytu u Malfoyů jsme již probrali a její poznatky osobně považuji za dostatečně věrohodné," prohlásil Brumbál striktně a nepatrným zamrkáním odpověděl na Nathaliin nesmělý, vděčný úsměv. "Takže - nějaké prvotní návrhy, co se týče možností průniku do pevnosti?" nadhodil poté.
"Vždyť je to úplně šílené!" vybuchl Snape zlostně. "Je to Azkaban! Tam nemůžete jen tak přijít a odejít!" Brumbálovo odmítnutí podat mu bližší vysvětlení k Nathaliiným zjištěním se ho zjevně dotklo, nespokojeně se kroutil v křesle a stíhal zamlklou Nathalii vzteklými pohledy.
Sklopila hlavu a zadívala se na svoje propletené prsty. Tušila, že tohle nebude jednoduché, ale Snapeova tvrdohlavost ji přece jenom poněkud překvapila - copak by mu nemělo stačit, že jejímu vysvětlení věří ředitel?
"Trochu konstruktivnější přístup, Severusi, prosím," promluvil Brumbál mírně a Nathalie se málem nevesele rozesmála, když si vzpomněla, při jaké příležitosti slovo konstruktivní zaznělo naposledy. A paradoxně naopak ze Snapeových úst.
Snape se několikrát prudce nadechl a vydechl, aby se uklidnil, ještě jednou probodl ředitele výrazně odmítavým zrakem dávajícím zcela zjevně najevo, co si on o celé věci myslí, ale v příští chvíli se již vrásky na jeho čele prohloubily, jak zaměřil svoji mysl na nový problém.
"Pokud existuje nějaký způsob, jak se dostat do Azkabanu, o čemž ovšem dost silně pochybuji," neodpustil si kousavě, "pak se jako jediná možnost jeví získat potřebné informace přímo od Tavoryho. Tomu je určitě známo, kde má azkabanská ochrana svá slabá místa. A zároveň ví, kam přesně ten obraz umístil, případně jaká kouzla ho chrání."
"Ano, to už mě také napadlo," přitakal Brumbál. "Ovšem Tavory není z těch, kteří by se nechali přesvědčit, aby přešli na správnou stranu."
Nathalie zahlédla nepatrné zachvění svalu ve Snapeově tváři - on jedním z těch byl, kdo k Brumbálovi přešli, a možná si právě teď říkal, zda tehdy udělal dobře…
"Stačilo by, kdybych ho mohl podrobit nitrozpytu," navázal nicméně na své úvahy. "On se však na veřejnosti pohybuje bez výjimky pouze s doprovodem. Jako ředitel azkabanské věznice ostatně po těch letech ví velmi dobře proč," dodal ponuře.
"To je pravda," mínil ředitel. "V britském kouzelnickém světě žije nejeden člověk, který by se mu rád pomstil za všechny útrapy, jimž Tavory své vězně běžně vystavuje, ať už si to ti lidé zaslouží nebo ne. Nedivil bych se, kdyby již v minulosti o jeho život někdo opakovaně usiloval. Severus jeho praktiky ostatně zažil na vlastní kůži," vysvětloval Brumbál Nathalii a Snape rozčarovaně stiskl rty do úzké linky; věděla, že nemá rád, když mu ředitel tohle období připomíná, jenže Brumbál se v tom občas téměř vyžíval.
"S Malfoyem jsem ho ale tehdy viděla samotného," obrátila proto raději pozornost obou mužů ke svojí vzpomínce na někdejší setkání s Luciusem Malfoyem a Justusem Tavorym v bance U Gringottových. Ostatně ani v Malfoyově sídle Tavory nevypadal nikterak ustrašeně, když konverzačním tónem pojmenovával Luciusovy jedy.
"Tavory Malfoyovi vždycky věřil," podotkl Snape suše. "Přece jen jsou příbuzní."
"Tak co je třeba oba nenápadně vylákat do Bradavic?" uvažovala Nathalie. "Já už Malfoye nějak zabavím portrétem jeho rodinky a vy si Tavoryho mezitím můžete pod záminkou ukázky několika účinných jedů odvést k sobě do kabinetu a trochu si s ním popovídat o životě vězeňského dozorce…"
"Tomu vy říkáte někoho někam nenápadně vylákat?" otázal se jí Snape uštěpačně. "Nebo snad předpokládáte, že vás Malfoy tolik touží opět spatřit?" jeho oči se vyzývavě zaleskly, její obočí vylétlo prudce vzhůru a oba už se nadechovali k dalším poznámkám -
"To ale není tak špatný nápad," zarazil je rázně Brumbál a Nathalie se na něj opět vděčně pousmála. "Kdyby se nám opravdu podařilo ho sem dostat… Jenže pod jakou záminkou?"
A v té chvíli Nathalii probleskl hlavou nápad natolik neskutečný, že se málem začala smát nahlas. Oba muži se po ní nechápavě podívali - Brumbál lehce pobaveně a Snape jako vždy s nesouhlasně stisknutými rty.
"Víte, nikdy bych nečekala, že to řeknu," prohlásila důstojně, potlačujíc vší silou smích, "ale nyní popravdě nevidím důvod, proč profesorovi Richeovi bránit v uspořádání toho jeho vysněného narozeninového plesu."
Brumbálova tvář se rozjasnila náhlým pochopením a v jeho očích se roztančily jiskřičky veselí. Snapeův pohled nápadně připomínal solidní skla vitrín v Pamětní síni.
"Jak podle vás souvisí Richeova pochybná záliba v obíhání sálu za znění hlučného čehosi, co ani nemám odvahu pojmenovat, s vůlí Malfoye a Tavoryho ocitnout se náhle v Bradavicích bez jakéhokoli rozumného důvodu?" optal se Snape dutě.
"Přece jste Riche sám slyšel," rozhodila Nathalie rukama, "chce na té oslavě mít nejvýznačnější osobnosti kouzelnického světa - a to oba pánové splňují až příliš, řekla bych."
"Ano, ano," přizvukoval Brumbál souhlasně, "Lucius je navíc předsedou správní rady školy, ten na bradavickém plese amerického exministra kouzel určitě nebude chtít chybět, ostatně sám Riche bude z jeho přítomnosti bezpochyby nadšený. A Justuse Tavoryho pozvu osobně - mohu předstírat pokus o navázání neformálních vztahů s úmyslem využít v budoucnu služeb jeho mozkomorů v případě, že by během pobytu Harryho Pottera v této škole došlo k nějakým nepředvídaným událostem."
"To ale nemyslíte vážně," zachvěla se Nathalie, vybavujíc si svoje vlastní setkání s těmito bytostmi. "Studenti by se neměli dostat do blízkosti něčeho takového."
"Pouze v nejkrajnějším případě," uklidnil ji Brumbál. "To ale Tavory nemusí vědět. Luciuse samozřejmě pozveme i s manželkou, ačkoli lze předpokládat, že spíš přijde jen on sám s Tavorym, neboť ten, pokud vím, žádnou partnerku nemá…"
"To bych se divila," otřásla se Nathalie zhnuseně a Snapeovy rty se pohrdlivě zkřivily.
"…takže Severus se ho bude moci ujmout a odvést ho k sobě. Věří vám natolik, Severusi, aby s vámi šel sám do vašeho kabinetu?" zajímal se Brumbál s pohledem upřeným do Snapeovy strnulé tváře.
"Nikdy jsme proti sobě nic neměli," trhl profesor rameny. "Za to nedopatření v Azkabanu se mi omluvil a já jeho omluvu přijal - předpokládám, že tím to považoval za vyřízené. A Belartová má pravdu, jedy ho skutečně vždy fascinovaly. Připravím si pro něj několik vzorků, kterým neodolá," ušklíbl se zlomyslně, jako by se již nyní těšil na to, jak se pomstí muži, jenž mu ze dnů strávených kdysi ve vězení dokázal udělat peklo.
"Výborně, plán tedy máme, podrobnosti doladíme hned, jak ochotně odsouhlasím Celebrusův plesový návrh," pohladil si Brumbál potměšile vousy a v očích už mu opět jiskřilo.
Nathalie otevřela svoji tašku a s díky řediteli vrátila Potterův neviditelný plášť a svoji polovinu zrcátka. Snape se při pohledu na plášť zamračil, ale když spatřil zrcátko, okamžitě sáhl do kapsy a přihodil vedle něj na stůl svoji polovinu, jako by ho v kapse pálila.
"Nechcete si je přece jenom ještě ponechat?" kývl Brumbál potutelně k oběma zrcátkům. "Když teď spolu tak úzce spolupracujete, mohla by se vám hodit… třeba si v noci vzpomenete, že jste zapomněli tomu druhému něco říct nebo…," odmlčel se uprostřed rozvíjení svých teorií, když spatřil Snapeův hrozivý a Nathaliin zhrozivší se pohled. Ti dva si v této chvíli očividně nechtěli říkat vůbec nic.
Žádné komentáře:
Okomentovat