Závěr povídání o Azkabanu - aby naši hrdinové věděli, do čeho jdou...;-)
Kapitola dvacátá čtvrtá: O zloději štěstí (4. část)
"Ale jak se tedy nakonec z Azkabanu stalo vězení?" zeptala se Nathalie zvědavě - netušila, do jaké míry je možné považovat ředitelovu teorii o původu mozkomorů za směrodatnou, ale byla rozhodně daleka toho se s ním na toto téma přít.
"Mozkomorové začali podnikat nájezdy na blízké pevniny a mořit místní kouzelnické i mudlovské obyvatelstvo," vysvětloval Brumbál. "Čarodějové se brzy naučili bránit Patronovým zaklínadlem a snažili se ochraňovat i mudly, ale pořád zde hrozilo riziko, že existence mozkomorů povede k prozrazení kouzelnického světa. A tak v době, kdy byla přijata Mezinárodní dohoda o utajení, uzavřeli tehdejší ministři kouzel s mozkomory úmluvu - kouzelníci se zavázali, že nebudou mozkomory pronásledovat a ničit, čehož by tehdy již byli schopni - a podle mého osobního názoru měli náš svět mozkomorů zbavit, dokud mohli - a mozkomorové slíbili, že nebudou bez vyzvání opouštět svůj ostrov, který byl opět ukryt před zraky mudlů, tentokrát kouzly velmi pokročilými."
"Ach, takže to vězení tam vzniklo kvůli...," zarazila se Nathalie.
"Tušíte správně," kývl ředitel, "mozkomorové by se na svém ostrově těžko uživili, a tak bylo rozhodnuto jim poskytnout potravu v podobě těch, kteří si to podle kouzelníků plně zasluhovali - trestanců. Mozkomorové se ovšem museli zavázat, že žádnému z nich nevysají duši - jedině na základě odsouzení soudním tribunálem k mozkomorovu polibku."
"Což v naší společnosti nahradilo popravy, jež byly našimi moudrými představiteli shledány příliš nehumánními a připomínajícími pochybné mudlovské praktiky," ozval se Snape suše, Brumbál se na souhlas smutně pousmál a Nathalie se otřásla hrůzou.
"Kouzelnické společenství vlastně obětovalo odsouzené, aby získalo kontrolu nad mozkomory," podotkla Nathalie zamyšleně. "To je... děsivé..."
"Byla byste raději, kdyby se o tu čest být potravou pro mozkomory losovalo?" odtušil Snape cynicky.
"Byla bych raději, kdyby mozkomorové vůbec neexistovali," zasmušila se. "Ví se vůbec o něčem, co je dokáže zničit?" obrátila se opět na ředitele.
"Dlouhé vystavení Patronovu zaklínadlu, pokud mozkomor nemá šanci uniknout," odpověděl jí. "Jistě, i já bych byl raději, kdyby se s nimi kouzelníci vypořádali jednou provždy, dokud toho byli schopni. Namísto toho byla vybudována azkabanská pevnost a mozkomorové dostali to, po čem vždycky toužili - nepřetržitý přísun lidí se šťastnými vzpomínkami. Kouzelnické společenství se samozřejmě navenek tváří, že drží Azkaban pevně v rukách - proto je také ředitelem vězení kouzelník a nikoli mozkomor, ale pravda je taková, že pokud se jednoho dne mozkomorové vzbouří, nebude v silách ministerstva takovou vzpouru zastavit. Nyní jsou již příliš početní a silní..."
"To nezní příliš povzbudivě," zamračila se.
"Nejvíc se děsím toho, co se stane, pokud Voldemort opět povstane a oni se k němu připojí. Někdo jako on jim totiž dokáže nabídnout mnohem víc než jen pár azkabanských vězňů," přemítal Brumbál dál. "Mozkomorové budou každopádně spíš vyjednávat s ním a s jeho Smrtijedy než s ministerskými úředníky. Mají toho koneckonců dost společného."
"Společného? Jak to myslíte?" zeptala se Nathalie podezřívavě.
"Voldemort rozumí tomu, jaké to je brát lidem veškerou naději a štěstí," podotkl ředitel. "Až na několik výjimek...," pohlédl na Snapea, "...si navíc prakticky nedokážu představit člověka, který by odolal jeho nitrozpytu, což nás opět přivádí ke zloději štěstí. Smrtijedští služebníci navíc svého pána věrně následují - i jim činí potěšení rozsévat bolest a žal a sami ve svém nitru neskrývají nic dobrého. Věděla jste, že málokterý Smrtijed je schopen vyčarovat Patrona?" zeptal se Nathalie s významným zamrkáním, načež vstal od stolu, aby vrátil pergamen s překladem příběhu O mořském přízraku i Potápkovy posbírané pověsti zpět na místo.
Rychle střelila očima po Snapeovi, kterého na jedné ze svých obrazovideckých kreseb spatřila provádět Patronovo zaklínadlo - byla snad pro ředitele právě tato skutečnost důkazem toho, že se Snape k Tomu-jehož-jméno-se-nesmí-vyslovit již nikdy nepřikloní?
"Patronovo zaklínadlo mi nečiní problémy," zavrčel Snape tlumeně v reakci na její zadumaný pohled, který si zřejmě vyložil jako zamyšlení nad tím, zda je on sám jako bývalý Smrtijed vyčarování Patrona schopen. "Můžete říct totéž?"
"Pevně doufám, že nikdy nebudu nucena použít ho v praxi," přiznala se klidně.
"Copak? Nedostatek šťastných vzpomínek?" ušklíbl se přezíravě.
"Ve vaší milé přítomnosti začíná být čím dál tím obtížnější si nějakou vybavit," vrátila mu jeho úšklebek.
"Zkuste vzpomínku na Richeův srdcervoucí valentýnský dárek," prohlásil sarkasticky.
"Spíš přemýšlím o okamžiku, kdy jste se dozvěděl o mém úspěchu u Malfoye," neodolala drobné provokaci. "Měl jste se vidět - váš výraz stál opravdu za to," pochvalovala si škodolibě.
Snapeovy oči potemněly a chvíli ji pozoroval s pevně semknutými rty, než obrátil pozornost zpět na Brumbála, který se vrátil ke stolu a konečně se začal věnovat rozložené Snapeově mapě Severního moře se zakreslenou polohou azkabanského vězení.
"Takže - jaké jsou naše možnosti?" zvedl zrak od mapy k profesorovi lektvarů.
"V první řadě půjde o to dostat se do pevnosti a poté bezpečně zpět na pevninu," spustil Snape. "S přemístěním přitom počítat nemůžeme - vězení je proti přemístění dovnitř, ven i kdekoli uvnitř chráněno podobným způsobem jako Bradavice. Mezi vězni se sice údajně traduje, že na ostrově existuje místo, odkud by bylo přemístění možné, podle všeho jsou to však jenom povídačky."
"V každém případě se na to však Tavoryho zeptejte," odtušil Brumbál a Snape krátce přikývl. "A co letaxová síť?" ptal se ředitel dál.
"Jediné spojení existuje mezi návštěvnickou sekcí Azkabanu a oddělením prosazování kouzelnického práva na Ministerstvu kouzel," pravil Snape. "Návštěvnická sekce je umístěna zde," poklepal prstem na jednu z budov zobrazenou na vcelku podrobném plánku azkabanské pevnosti, který rozložil přes mapu Severního moře. "Tento objekt bezprostředně sousedí s administrativní částí pevnosti," přejel dlaní západní část mapy, "v té se nacházejí i Tavoryho kanceláře."
"Takže administrativní budovy a samotné vězení jsou od sebe doopravdy odděleny?" tázala se Nathalie s nadějí.
"Fyzicky ano," přisvědčil Snape. "Těch několik kouzelníků, kteří v Azkabanu pracují, by nebylo ochotno neustále pobývat v těsné blízkosti mozkomorů, nemluvě o ministerstvem schválených návštěvách, jež občas za vězni přicházejí. Což ovšem neznamená, že mozkomorové nejsou schopni dorazit v hojném počtu, jakmile se vyskytne sebemenší bezpečnostní problém."
"Nesmíme jim k tomu tudíž zavdat příčinu," pokýval Brumbál hlavou.
"Vězni jsou dopravováni do návštěvnické sekce Azkabanu nejčastěji z jisté místnosti na Ministerstvu kouzel, která je přísně střežena příslušníky Sboru pro prosazování kouzelnických zákonů," navázal Snape. "Pak jsou teprve v doprovodu mozkomorů přesunuti k výkonu trestu do vězeňských budov na východě ostrova. Azkabanská pevnost nemá s vnějším světem jiné letaxové spojení, než právě toto - mezi bedlivě hlídaným ministerským krbem a podobně zabezpečeným krbem v návštěvnické sekci vězení."
"Což pro nás letaxovou síť činí prakticky nepoužitelnou," odtušil Brumbál. "Ledaže bychom ke vloupání do Azkabanu chtěli přidat i vloupání na ministerstvo. Další možnosti?"
"Lodí po moři," ušklíbl se Snape. "Tento způsob se prý používal dlouhá léta, neboť pomalu se přibližující vězení v odsouzených lidech vzbuzovalo odpovídající děsivé pocity."
"Ach, to jistě," zamumlal Brumbál a Nathalie si opět vzpomněla na jeho otce - možná i on kdysi do Azkabanu připlul právě po moři a ona si raději nepředstavovala, jak na něj musel působit pohled na temnou pevnost obklopenou hrůznými přízraky mozkomorů, kde měl strávit zbytek svého života…
"Nebo vzduchem na koštěti," pokračoval Snape, "vězni prý bývali během letu nad mořem obklopeni hned několika mozkomory, kteří jim nedávali na vybranou - buďto letět směrem k Azkabanu nebo skončit s vysátou duší na mořském dně."
Nathalie na něj vyděšeně vytřeštila oči a on se se zdánlivou cynickou bezstarostností pohodlně rozvalil v křesle a pásl se očima na její nervozitě; jen jeho dlouhé bledé prsty poněkud křečovitě svírající opěrky dávaly tušit, že ani jemu by podobný zážitek nebyl lhostejný...
"Tak či onak, Azkaban není proti podobným způsobům průniku, zdá se, z hlediska kouzel nijak zvlášť chráněný," podotkl posléze, "zřejmě se počítá s tím, že přítomnost mozkomorů kolem ostrova odradí každého, aby se k pevnosti byť i jen přiblížil. A vězni se nedostanou ani ze své cely, natož aby někde sháněli koště nebo loď ve snaze ostrov opustit."
"Zde by se tedy nabízela jistá možnost," přemítal Brumbál, "ovšem jak cesta vzduchem, tak i cesta po vodě mi připadají dosti zdlouhavé a riskantní. Vhodné možná k průniku do pevnosti - ovšem jak odsud potom co nejrychleji zmizet? V okamžiku, kdy by mozkomorové pojali sebemenší podezření, bude dostižení prchajících otázkou několika minut. Ne, ne, my potřebujeme něco rychlejšího, obratnějšího."
"Pak už zbývá jedině použít přenašedlo," zareagoval Snape. "Funguje-li azkabanské zabezpečení podobně jako bradavické, troufám si tvrdit, že Tavory má jako ředitel pevnosti výlučné právo vytvořit přenašedlo - tak jako vy," pokývl k řediteli.
"Ach ano... to je ono," znatelně ožil Brumbál. "Až od Tavoryho získáte veškeré potřebné informace, musíte ho nějakým způsobem nenápadně přimět k tomu, aby jedno takové vytvořil. Takové, které nás dostane ke Zmijozelovu portrétu v době, kdy v jeho blízkosti zaručeně nikdo nebude, a které nás rovněž dostane bezpečně zpět!"
"Ale co Priori incantatem?" ozvala se Nathalie a lehce se přikrčila před Snapeovýma černýma očima, které ji vzápětí vztekle probodly - profesor na její podvodnou hru s Weasleyovými dvojčaty dosud nezapomněl. "Chci říct, že až Tavory zjistí krádež obrazu, jistě ho napadne nechat prozkoumat svoji hůlku. Půjde-li dostatečně daleko do minulosti, uvidí, že toto přenašedlo vytvořil, a zřejmě si podle dalších současně provedených kouzel uvědomí i to, kdy k tomu byl donucen. Což nepochybně ukáže přímo na nás."
"Dobrá připomínka," mrkl na ni Brumbál potutelně. "Budeme potřebovat nějakou magicky neutrální hůlku, kterou mu Severus za tímto účelem na malou chvíli zapůjčí. A přirozeně bude muset dát dobrý pozor, aby ji Tavory neobrátil proti němu."
Poznámka:
Předpokládám stejné zabezpečení Azkabanu, jaké J. K. Rowlingová napsala pro Bradavice - tj. nelze se tam přemisťovat, ale fyzicky tam proniknout lze (Sirius z Azkabanu odplaval a pak se bez problémů dostal i přes hranice Bradavic). Brumbál byl skutečně schopen vytvořit přenašedlo, které překonávalo i hranice bradavických pozemků, jak dokázal v pátém dílu, když poslal Harryho a Weasleyovy ze svojí pracovny na Grimmauldovo náměstí v den, kdy byl Artur Weasley napaden Voldemortovým hadem. Předpokládám tedy, že by toho obdobným způsobem měl být schopen i Tavory.
Žádné komentáře:
Okomentovat