Dokáže Nathalie včas zarazit dvojčata v jejich nekalých aktivitách? Část dosud relativně poklidná, ovšem mohu snad slíbit, že ve zbývajících třech částech dvacet pětky si hlavní hrdinka už příliš klidu neužije...;-)
Kapitola dvacátá pátá: Richeův narozeninový ples (4. část)
"Omluvíš mě?" promluvila Nathalie k Terencovi spíš oznamujícím tónem než tázavým a rozhodně se vymanila z jeho náruče, nebezpečně zúžený pohled upřený k oknu. "Věř mi," ujistila ho, když si všimla jeho zaraženého obličeje, "tentokrát se na povinnosti dospělých opravdu nevymlouvám…"
K oknu dorazila právě v okamžiku, kdy ho Fred Weasley vznášející se venku na koštěti otevřel dokořán a jeho bratr se ze svého vlastního koštěte chystal vhodit do síně předmět, o jehož povaze Nathalie raději ani nepřemýšlela. Už za hbitého prodírání se mezi tančícími studenty nahmátla v drobné pompadurce pohupující se na jejím zápěstí svoji hůlku a vzápětí se ocitla oběma dvojčatům tváří v tvář. George už stačil švihnout zápěstím a hodit ono neznámé cosi přímo do okna; Nathalie mávnutím hůlky instinktivně okno zabouchla a zvenčí zaslechla hlasité mlasknutí, jak se ona pochybná věc rozplácla o sklo, následované neméně hlasitými nadávkami obou dvojčat.
"Ty nám taky musíš zkazit všechnu legraci!" pustil se do ní Fred vyčítavě poté, co za sebou spustila závěs okenního výklenku a rychle okno opět otevřela, aby si to stihla s chlapci beze svědků vyříkat dřív, než se uklidí někam do bezpečí.
"A vy si taky nemůžete dát chvilku pokoj, co?" založila si ruce na prsou před náhlým návalem chladu zvenčí a naštvaně přivřela oči. "Co tady do háje děláte?" pokračovala podrážděně. "Pokud vím, mají být všichni mladší studenti ve svých společenských místnostech!" vybavovala si matně Brumbálovy poslední pokyny přednesené během večeře předešlého dne.
"Není to fér, že nás taky nepustili na ples!" durdil se George a odhrnul si z čela pramen vlasů, který mu následkem čerstvého větru časně jarního večera spadl do očí.
"Proč jen se jim nedivím?" rozhodila rukama a výmluvně se ušklíbla. "Když se nedokážete ani při takovéto důležité události chovat trochu normálně! Krucinál, vždyť je tady ministr kouzel se všemi svými nohsledy a půlka správní rady školy! To vážně chcete udělat Brumbálovi ostudu?"
Dvojčata zaraženě zmlkla a tiše se vznášela ve vzduchu na svých košťatech.
"Co že to mělo být? Zas nějaké bomby hnojůvky?" řekla už trochu smířlivěji při pohledu na jejich výrazy, do nichž se pomalu začala vkrádat nejistota.
"Písklokapsle," zamumlal Fred provinile. "Ten plyn, co je v nich, měl během pár vteřin zaplnit celou síň. U Taškáře je to teď největší hit…"
Nathalie měla co dělat, aby potlačila nával smíchu. Představila si už takhle pisklavý hlas Dolores Umbridgeové pozměněný ještě navíc héliem, které - pokud jí bylo známo - tyhle kapsle obsahovaly… To i Lucius Malfoy by zřejmě s hlasem taťky Šmouly na pár chvil ztratil svoji bezmeznou sebedůvěru, ušklíbla se, když si vzpomněla na oblíbený mudlovský animovaný seriál, který v Paříži párkrát viděla v televizi. Skoro litovala, že si dvojčat za tím oknem nevšimla o chvilku později. Jenže normální průběh plesu nesmělo nic narušit - co kdyby se Malfoy urazil a okamžitě se začal shánět po Tavorym, aby mohl Bradavice okamžitě opustit? Snape už byl sice s azkabanským ředitelem pryč dobře přes dvě hodiny, jenže při onom dlouhém seznamu otázek, jež měl Tavorymu položit, se mu bude hodit každá minuta…
"Ale neřekneš to na nás, že ne?" ujišťoval se George. "Když se vlastně nic nestalo…" Až teď si uvědomila, že hlasy obou dvojčat zní trochu jinak, než jak je znala - většinu plynu ale zřejmě dokázal vítr rozfoukat dřív, než se ho chlapci stihli nadýchat. Pevně doufala, že na jejím hlasu není znát nic.
"Ať už vás tu dnes večer nevidím," udržela s největším sebezapřením vážnou tvář a zavřela okno, načež opět odhrnula závěs, zastrčila hůlku zpátky do kabelky, rozhlédla se po Terencovi, a když ho nikde neviděla, vydala se zas bavit hosty. Pár nejbližších studentů vrhlo k oknu zvědavý pohled, ale zdálo se, že se tuto příhodu podaří snadno utajit. Kdyby ovšem…
"Ehm, ehm, viděla jsem dobře?" přitočila se k Nathalii Dolores Umbridgeová a její výraz připomínal jistý obraz v kabinetu profesora Binnse zobrazující skupinu čarodějek stojících před vyšetřovateli Svaté inkvizice. "Opravdu byl tam venku nějaký student na koštěti?"
"To jste se musela přehlédnout," odvětila Nathalie bezelstně. "To mi jen moje sova donesla pozdní dopis."
"Aha?" vyrazila ze sebe Umbridgeová, zcela zjevně nepřipravená na to, že by jí někdo mohl bez známky studu lhát do očí. "A kde ho máte teď?" neodpustila si uštěpačně.
"Tady," poklepala Nathalie na svoji kabelku. "Je začarovaná," naklonila se k Umbridgeové se spikleneckým úsměvem. "Uvnitř je spousta místa. Také tak nerada chodíte někam bez hůlky?" otázala se jí se zájmem.
Umbridgeová ji propalovala pohledem vykulených žabích očí a nespokojeně špulila rty.
"Ach, tak tady jste," přistoupil k nim naštěstí v té chvíli Malfoy a obrátil se na Umbridgeovou. "Přiznávám, že vaše představy o změnách v této škole mě nemálo zaujaly…"
Umbridgeová se zatvářila důležitě a věnovala Nathalii přezíravý pohled, ta však jen pobaveně zdvihla obočí a s klidem si uhladila účes trošku pocuchaný větrem. Tihle dva se se svými názory na bradavický školní systém opravdu hledali.
"Omluvíte mě na okamžik?" prohodila, lehce se na Malfoye pousmála a vydala se k východu ze síně. Další rozhovor na téma bradavické reformy si mileráda nechá ujít - Popletalova tajemnice jistě Malfoye zabaví dostatečně dlouho na to, aby Nathalie stihla podniknout to, co ji napadlo, když hleděla do tváří hochů Weasleyových. Její kabelka ostatně toho večera neskrývala jenom hůlku…
Vystoupala do patra a došla ke vzdálenějším dívčím záchodkům, kde by - jak pevně doufala - nikdo nemusel být. Zavřela se v záchodové kabince a vytáhla z kabelky hůlku a onen chytrý plánek, který jí dvojčata podle svého někdejšího slibu pro tento večer zapůjčila. Poklepala na něj šeptajíc heslo a rychle našla část hradu se Snapeovým kabinetem.
Snapeova i Tavoryho tečka byly uvnitř a ani jedna z nich se nehýbala. Napjatě plánek hypnotizovala očima - snad se ti dva vzájemně neprokleli! Pak se však Snapeova tečka pohnula a začala před tou Tavoryho přecházet sem a tam. Neslyšně si oddychla.
"…nevím, jestli jsem pro něj přece jen neměla jít," ozvalo se náhle od právě otevřených dveří. "A vida, však jsem říkala, že tady bude volno," dodala neznámá dívka a Nathalie zaslechla klapot několika párů podpatků, který se následně rozdělil, jak dívky zamířily do jednotlivých kabinek. Podrážděně vydechla nad tímto nečekaným vyrušením, neslyšně vytáhla nohy nahoru a dál zírala do plánku. Téma hovoru studentek však rychle zaujalo její pozornost.
"…že to vůbec řešíš, Zabiniová," říkala zrovna jedna z nich.
"Jde o to, že s McGonagallovou, Kratiknotem i Prýtovou prefekti jejich kolejí tančili. Aby to nevypadalo divně, že my Snapea ignorujeme," vysvětlovala věcným hlasem dívka - zřejmě právě Zabiniová, již Nathalie slyšela promluvit jako první.
"Stejně by tancovat nešel," ozval se další dívčí hlas.
"Jo, a úplně vidím, jak by se zatvářil, sotva by ses ho o to pokusila požádat," zasmála se další studentka a ostatní se k ní přidaly.
"Nejspíš by tě na místě proklel," nadhodila do všeobecného veselí jedna z dívek.
"Nebo by ti nalil nějaký jed do pití," tipovala další; dívky postupně splachovaly, opouštěly jedna po druhé kabinky a shromažďovaly se u umyvadel se zrcadly na stěně nad nimi.
"Náhodou s tou slečnou od obrazů dneska tancoval," ozval se zničehožnic hlásek, který zněl o dost mlaději, než všechny ostatní.
"To jako myslíš Belartovou? Tu Francouzku?" Hlas Zabiniové nesl stopy překvapení.
U umyvadel zavládlo ticho a Nathalie raději na několik vteřin zadržela dech.
"No, ano," odpovídala mladší spolužačka, "tančila s profesorem Richem a pak najednou přišel profesor Snape a přebral mu ji. A už jsem je několikrát potkala společně i jinde na hradě - myslíte, že spolu chodí?"
Nathalie vykulila oči na dveře svojí kabinky a rychle si přitiskla ruku na ústa, aby se nerozkašlala. To však ani nemusela, protože nejméně pět děvčat to udělalo za ni.
"Při Salazarově pleši, tak to si raději ani nepředstavuju," prskala jedna z dívek napůl rozveseleně a napůl znechuceně.
"Proč by se mu nemohla líbit?" trvala na svém ta nejmladší. "Je přece moc hezká!"
"Jistě, až na tu vychrtlost a rádoby intelektuální výraz," odsekla Zabiniová a několik dívek se zlomyslně uchechtlo. "Francouzi tomu, tuším, říkají šarm," dodala Zabiniová ironicky.
Nathalie s pobaveným šokem zamrkala a sklouzla pohledem po svých rukách a nohách - pravda, v posledních měsících následkem kombinace špatných snů a jejich zahánění lektvarem na spaní a alkoholem skutečně poněkud zhubla, ale zas až tak…?
"Na druhou stranu Francouzky jsou opravdu zvláštní," ozvala se jiná dívka. "Někdo jako ona by možná mohl najít zálibu třebas i v takovém Snapeovi."
Následovala další salva nyní poněkud hysterického smíchu.
"Dokážete si vůbec představit, jak Snape s někým…?" nedokončená věta zanikla v nervózním chichotání.
"No co," prohlásila Zabiniová hlasem rozechvělým veselím a snahou se uklidnit a zaznít světaznale, "i on je jenom chlap. Nějak to řešit musí, pokud tedy do sebe nelije nějaké pochybné lektvary. Z hradu skoro nevychází a nikdy jsem neslyšela, že by něco měl s nějakou studentkou."
"Leda by jim potom vymazal paměť," nadhodil jeden hlas potichu a Nathalie i přes dveře kabinky cítila, jak atmosféra zhoustla - to jak si zjevně každá z dívek snažila vybavit, nejsou-li v jejich životech náhodou nějaká prázdná místa.
"Jo, ten by toho byl schopný," zamumlala Zabiniová opatrně.
"Jste hrozné," rozčilovala se dívenka pohoršeně. "Proč by i on nemohl mít někoho rád?"
"U Salazara, nebuď tak naivní, Margaret," usadila ji prefektka. "Někdo jako Snape se takovými pitomostmi, jako je láska, určitě zdržovat nebude - pokud ho ta Belartová vážně přitahuje, tak po ní prostě vyjede a rozhodně to nebude řešit. Ale teď pojďme, možná že se po něm přece jen ještě podívám. Pro jistotu, víte přece, jaký je..." A hlasy zanikly na chodbě.
Nathalie si poblahopřála, že žádná z dívek nepovažovala za nutné ujistit se, že jsou na dívčích záchodech samy - zřejmě podobně jako ona předpokládaly, že až sem se z Velké síně nikdo nepovleče. Po tom nechtěném naslouchání by se cítila hodně trapně, kdyby ji tu objevily…
Zavrtěla nad jejich rozhovorem hlavou, ještě jednou se ujistila, že Snape je stále s Tavorym ve svém kabinetu, s klepnutím hůlky a zašeptáním "Neplecha ukončena" plánek znovu složila a nacpala ho i s hůlkou zpět do kabelky, vyšla z kabinky a po další minutě či dvou opatrně vyhlédla na chodbu. Zmijozelské studentky už zřejmě byly zpět ve Velké síni a ona se pomalu vydala za nimi.
Žádné komentáře:
Okomentovat