V potu tváře jsem dokončila překlad první části šesté kapitoly povídky Odmítnutí od little beloved. Tentokrát v úvodu naleznete báseň Williama Butlera Yeatse (1865-1939) To a child dancing in the wind, která patří do sbírky básní Responsibilities and other poems vydané roku 1916. Báseň před mým zásahem si můžete přečíst stejně jako originál celé šesté kapitoly zde: Denial 6
6. Bláznův triumf
Nechť obtančí tvé kroky břeh,
proč starost mít, když smíš si hrát,
o větru, vody lítý řev?
A vlasy za sebou nech vlát,
jak zvlhly v slané tříšti vln;
v tvém mládí dosud není čas
na bláznův triumf - lásky pln
ji nalézá a ztrácí zas,
na žencův skon a stébel pár,
jež svázat v snop už není nač.
Tak proč mít strach - máš mládí dar -
když zazní hrůzný větru pláč?
W. B. Yeats, Dítěti tančícímu ve větru
ssSss
Po rozhovoru se Severusem Snapem se Hermiona přemístila rovnou domů. Bylo jí jasné, že její přátelé v Belgravském parku dychtivě očekávají, s jakými novinkami přijde, necítila se ovšem být natolik silná, aby jim dokázala čelit. Teprve nyní, když se její naděje začínaly rozpadat v prach, si uvědomila, v jakém rozsahu si začínala představovat svou budoucnost, v níž značnou měrou figuroval Teodor Nott. Sdělila starostlivým rodičům, že se necítí moc dobře, a šla si rovnou lehnout. Zatáhla závěsy, aby na ni nesvítilo přímé slunce, přetáhla si přes hlavu přikrývku a poddala se naprostému zmatku myšlenek.
Mysl jí zároveň zaplavila úleva a neklid. Byla nesmírně ráda za Snapeovo potvrzení, že Teodor nikdy nebyl Smrtijed, a představa, že ho následující den uvidí, ji naplňovala radostí. Na druhou stranu ji zcela vyděsilo zjištění, že Teo je Snapeův nevlastní syn. Jak to, že se jí nikdo neobtěžoval zpravit o tomto podstatném detailu? Draco to přece musel vědět, nebo ne?
Její úvahy se stočily k Severusovi Snapeovi. V onen den, kdy se mu vrátila zachránit život do Chroptící chýše, byl zjevně dosud při vědomí. Chovala se tehdy jako blázen; měla zůstat zticha. Mezi nimi zůstávalo tolik nevyřešených otázek, tolik zášti a opovržení. Copak mu mohla věřit, že bude jednat v jejím nejlepším zájmu? Pokud skutečně byla nepříjemnou připomínkou jeho bouřlivé minulosti, bylo předem jasné, že ji ve svém nynějším životě nebude chtít. Snažil se ji odradit od toho, aby usilovala o Teovu pozornost, jedině kvůli svým vlastním zájmům, nebo měl skutečně důvod věřit, že by se ona a Teo k sobě nehodili? Na to si jednoduše nedokázala odpovědět.
A k tomu všemu musela zvážit ještě vlastní pocity. Merlinví že si dozajista nevychutnávala představu pravidelného stýkání se se Severusem Snapem - a to pravděpodobně po zbytek svého manželského života. Na druhou stranu během šesti let strávených v Bradavicích dokázala jeho hrubé jednání a pichlavý sarkasmus vždycky snést a bylo více než možné, že ať už si vybere za manžela kohokoli, nemusí ani jeho rodiče být lidmi, s nimiž by dokázala vyjít. Dokáže při rozličných rodinných událostech snést společnost svého bývalého učitele? Ano… věřila, že dokáže. Oproti nutnosti ho tolerovat coby učitele to bylo dokonce určité zlepšení.
Připožďovalo se, Hermiona se cítila ospale a nakonec upadla do nepokojného spánku. Těsně poté, co se setmělo, probudilo ji ťukání na okno ložnice, za nímž našla Padminu sovu. Vzala si od nádherného puštíka dopis, podala mu soví pamlsek a hleděla za ním, jak s její odpovědí stoupá vzhůru do tmy. Padma si dělala starosti ohledně toho, co se přihodilo ve Snapeově kanceláři, a Hermiona jí tedy spěšně naškrábala zprávu, v níž ji ujistila, že je v pořádku a že všechno vysvětlí následujícího dne.
Cítila se výrazně pozitivněji naladěná, než jak tomu bylo, když usínala, sešla po schodišti do kuchyně a udělala si čaj. Dům byl tichý - její rodiče odešli do divadla a měli se vrátit až za několik hodin. Vzala si do obývacího pokoje sendvič a kouřící konvičku čaje a švihla hůlkou směrem ke stereo soupravě, z níž se začala linout melodie Beethovenova klavírního koncertu. Nastal čas k vážnému zamyšlení - nenáviděla nerozhodnost, a bylo tudíž nezbytné, aby se konečně rozhodla, co musí udělat.
Ne že by snad Severusovi Snapeovi vůbec nevěřila, ale při té míře nepřátelství, která mezi nimi panovala, se nedokázala spokojit s představou, že by snad jednal čistě v jejím nejlepším zájmu. Chápala, že i on je v obtížné situaci - určitě musel být znepokojen tím, že by mohla určitá tajemství z jeho minulosti vyzradit jeho nevlastnímu synovi. Možná by se v tomto ohledu měla pokusit jeho obavy nějak zmírnit. Po zvážení všeho podstatného a bez ohledu na to, jak neformální a osobní byl jeho vztah s Teem, ji neznal vůbec. Tudíž dospěla k názoru, že on rozhodně není schopen dopředu říct, zda její případný vztah s Teem bude nebo nebude fungovat. Jeho obavy - ať už skutečné nebo vymyšlené - nebyly relevantní. A mimoto - myšlenka stýkat se v budoucnu se Severusem Snapem ji zas až tolik netrápila. Ve chvíli, kdy dozněly poslední tóny koncertu, se konečně rozhodla: bude i nadále ze všech sil usilovat o přízeň Teodora Notta, a to i proti vůli jeho nevlastního otce. Pokud jí Teo nabídne manželství, jeho nabídku přijme. A pokud ne, opustí po svatbě Padmy a Deana stát. Spokojená se závěrem svých úvah uklidila kuchyni a dopřála si koupel - měla v úmyslu vypadat následujícího dne co nejlépe. Chystala se ulovit manžela.
ssSss
Hermiona se následujícího rána v osm hodin sešla s Padmou na snídani. Padma se zajímala, co se mezi její kamarádkou a Snapem stalo, a novina, že Teodor je Snapeův nevlastní syn, ji podle všeho dočista omráčila.
"Nemůžu tomu uvěřit!" vyhrkla a nevěřícně potřásla hlavou. "Jak to, že to nikdo z nás nevěděl?"
"Jsem si jistá tím, že někdo to věděl," pohodila Hermiona rameny. "Vsadila bych se, že všichni ze Zmijozelu." Přivřela oči - při myšlence, že Draco to celou dobu věděl a nepovažoval za nutné jí osvětlit situaci, pocítila nevýslovný nával zlosti.
"Kdyby Dean něco tušil, jistě by nám o tom pověděl. Tak si říkám, kdy se Snape vlastně oženil?" přemítala Padma.
"Vzpomínám si, že jsem četla oznámení v novinách - bylo to jen pár týdnů po přijetí Manželského zákona. Teova matka se po smrti prvního manžela vrátila ke svému dívčímu jménu. Hill, Mill… nebo něco takového…"
"Není divu, že jsme to nevěděli. Páni!" řekla s rozšířenýma očima Padma. "Pořád tomu nevěřím. Ale ve skutečnosti to nic nemění nebo snad ano?"
Hermiona svoji odpověď chvíli zvažovala. Poněkud se zdráhala svěřit se kamarádce s pravdou o bouřlivém vztahu mezi ní a Severusem Snapem. O dni, kdy Snapeovi zachránila život, Padmě nikdy neřekla.
"Ne," potvrdila. "To skutečně nic nemění. Snape sice vypadá být přesvědčený o tom, že já a Teo se k sobě z nějakého důvodu nehodíme, ale to mě příliš nezajímá."
Padma odložila vidličku a nůž.
"Tak tomuhle nerozumím. Tebe nezná o nic lépe než kohokoli z nás, a jelikož Teo strávil poslední čtyři roky v Cambridge, jsem si jistá, že Snape nezná pořádně ani jeho. Takže jak může vědět, jestli se vy dva k sobě hodíte nebo ne? A proč by se o to měl vůbec starat?"
Hermioniny oči se náhle zalily slzami.
"Nezbláznila jsem se, Padmo? Neměla jsem přijmout nabídku Michaela Cornera? Vůbec Tea neznám - třeba se mi Snape snaží naznačit, že o Teovi nevím něco děsivého."
"Ovšemže jsi se nezbláznila," položila Padma dlaň na Hermioninu. "Vždyť Michaela Cornera neznáš o nic lépe než Teodora Notta. A koneckonců - jak dobře já znám Deana?"
Hermiona si osušila kapesníkem oči - tohle rozhodně nebyl ten pravý den, kdy by měla mít po obličeji rozmazané šmouhy od řasenky.
"Moji rodiče se před svatbou ani jednou nesetkali," pokračovala Padma, "a jsou jedním z nejšťastnějších párů, které znám. A naopak moje teta chodila s jistým chlápkem jedenáct let, než se vzali, a za dva roky byli rozvedení. Nikdy nemůžeš dopředu vědět, jak bude které manželství fungovat, Hermiono. Vážně, záleží na štěstí."
"Doufám, že máš pravdu," povzdychla si Hermiona. "Něco mě na Teodorovi Nottovi přitahuje, nedokážu to dost dobře vysvětlit, ale něco tam je. Cítím, že on je moje jediná možnost."
"Jestli cítíš, že on je tvoje jediná možnost, tak jdi do toho," prohlásila Padma a usmála se kamarádčinu utrápenému obličeji. "I přes ty slzy vypadáš dneska proklatě sexy; ten z tebe bude slintat blahem."
"Ty jsi vážně skvělá kamarádka," uculila se Hermiona s náhlým pocitem povzbuzení. "Nevím, co bych si bez tebe počala."
"Nerada tě vidím nešťastnou, a jestli je Teodor Nott tím, kdo tě učiní šťastnou, tak jsem všemi deseti pro." Padma vytáhla z peněženky několik pětilibrovek a pohodila je na stůl. "Bude tě obtěžovat mít Snapea za tchána?"
"Nevím… Určitě ne dost na to, aby mě to odradilo od myšlenky provdat se za Tea. Celou věc to trochu komplikuje, řekla bych, ale to je tak asi všechno. Pro Merlina, Padmo! Co když o mě Teo ve skutečnosti nestojí?"
"Jistěže o tebe stojí. Předchozí týden z tebe nespustil oči. A proč si myslíš, že se začal tak najednou objevovat ve společenské místnosti už brzo po ránu?"
"Myslíš, že to je jen proto, abychom se potkali?" rozjasnila se viditelně Hermionina tvář.
Padma teatrálně obrátila oči v sloup.
"Na někoho tak inteligentního jsi občas neskutečně nedovtipná. Ovšemže proto, abyste se tam potkali." Sjela pohledem na hodinky. "Je devět. Teď už třeba bude v Belgravském domě. Chceš, abych někam zmizela a nechala vás dva na chvíli o samotě?"
Hermioně se náhle sevřel žaludek nervozitou.
"Ne, dneska jsem příliš nervózní. Pojď se mnou, prosím!"
Padma přikývla a obě vyšly z restaurace. Na schodech před Belgravským domem se zastavily a Hermiona si třesoucí rukou prohrábla rozcuchané vlasy.
"Vypadám dobře?" zeptala se.
"Vypadáš nádherně," odpověděla Padma. "Jsi si jistá, že chceš, abych tam šla s tebou?"
Hermiona horlivě přikývla.
"Třeba tam ani není a to pak na mě padne šílená deprese."
Vystoupaly po žulových schodech a vstoupily do domu. Těsně předtím, než vešly do společenské místnosti, se otevřely dveře a objevil se Teodor Nott. Hermiona se neúspěšně pokusila potlačit prudký nádech, jakmile ho spatřila; když na ně takhle narazil na chodbě, vypadal náhle poněkud neohrabaně.
"Dobré ráno, Teo!" zvolala Padma a nenápadně dloubla Hermionu do žeber. "Jsi tu pěkně brzo! Dal by sis s námi šálek čaje?"
Hermiona seznala, že se ze samého ohromení dokáže nanejvýš slabě usmát.
"Obávám se, že nemohu," odvětil a vypadal, že je mu trapně. Ukázal nahoru. "Byl jsem pozván k pohovoru." Pohlédl na Hermionu a ostýchavě se usmál předtím, než se vydal ke schodišti a ztratil se jim z dohledu.
Padma bez okolků popadla Hermionu za ruku a protáhla ji dveřmi do prázdné společenské místnosti.
"A teď hlavně zachovej klid," nařídila a vtlačila Hermionu do jednoho z křesílek. "Potřebuješ pořádně silné kafe." Došla ke stříbrnému čajovému servisu a začala připravovat dva hrnky černé kávy.
"Dobrotivý Bože!" vyhrkla Hermiona hlasem třesoucím se panikou. "Proč si ho zavolal? Nemyslíš si, že by mu Snape něco řekl, nebo ano?"
Padma s podmračeným výrazem donesla dva kouřící šálky k místu, kde Hermiona seděla.
"Zdůraznila jsi, že to, co řekneš o Teovi, má zůstat důvěrné?"
"Ano!" přitakala Hermiona s poplašeně rozšířenýma očima. "Ujistil mě, že je vázán kouzelnickým slibem neopakovat nic, co bude řečeno."
"Potom je všechno v pořádku," pokrčila Padma rameny a posadila se. "Nemůže nic říct."
"Ale proč chce tedy s Teem mluvit?" otázala se Hermiona nepřesvědčeně.
"Za tím může být celá řada věcí," potřásla Padma hlavou. "Že by nějaká nevýznamná rodinná záležitost? Třeba se ho jen chce zeptat, jak se měl o víkendu."
Hermiona složila hlavu do dlaní.
"Ne," zasténala. "Určitě to souvisí s tím, co jsem včera řekla. Prostě to vím."
"Možná, že máš částečně pravdu." A pak si Padma náhle přitiskla dlaň na ústa. "Jsem tak pitomá! Úplně jsem ti to zapomněla říct!"
"Říct mi co?" zeptala se Hermiona.
"Včera, když jsi odešla domů, požádal Terry Boot o ruku Lauru Wallacovou - tu blondýnu ze Zmijozelu. Souhlasila."
"A co to má společného se mnou?" zamračila se Hermiona.
Padma jí zamračený pohled vrátila - Hermiona byla obvykle velice bystrá, současný zmatek v její hlavě jí však nedovoloval nahlížet na věci s obvyklou objektivitou.
"To znamená, že už vás zbývá jenom šest nezadaných: Neville, Teo, Michael, Hannah, Pansy a ty."
Hermiona začínala chápat.
"A vztah Nevilla s Hannah se vyvíjí slibně," zamumlala.
"Přesně," řekla Padma. "Takže zůstáváte čtyři. Teo a Pansy se vzít nemohou, neboť jsou oba čistokrevní. Což znamená, že pokud se ty nedáš dohromady s Teem a Michael s Pansy, zůstanete všichni čtyři Snapeovi na krku. Mnoho dní už nezbývá - určitě už se nemůže dočkat, až budeme všichni zadaní."
"Takže," navázala Hermiona, "ty si myslíš, že se chce zeptat Tea na jeho úmysly?"
"Řekla bych, že ano," odvětila Padma. "Jestliže ti Teo nabídne sňatek, řekla bych, že to bude dneska."
Hermiona se předklonila, opřela se hlavou o kolena a zašeptala:
"Myslím, že budu zvracet."
ssSss
Poznámka na závěr:
Brouzdala jsem onehdy na osobních stránkách autorky little beloved a našla tam několik obrázků, které by čtenáře této povídky mohly rovněž zajímat:
Tak takto by měl vypadat Belgraveský dům, kde se konají předmanželské kurzy a kde Hermiona momentálně loví Tea. Fotka vznikla během návštěvy little beloved v Londýně - nafotila i další místa vztahující se k povídce - vložím je sem, až na ně přijde čas.
A takhle si little beloved představuje Hermioninu kamarádku Padmu. Na fotce je herečka Preeya Kalidas.
A to nejzajímavější na závěr - v představách little beloved by měl Teodor Nott vypadat jako frontman hudební skupiny The Verve Richard Ashcroft. Moc ostýchavě tedy nevypadá. Ale kdoví, co se z Tea vyklube...
Žádné komentáře:
Okomentovat