Měla jsem dnes trochu času, tak jsem dopřeložila další pokračování povídky Denial od little beloved. Tady je:-)
Severus Snape pokývl na pozdrav svému nevlastnímu synovi vcházejícímu do jeho kanceláře.
"Dobré ráno, Teo. Děkuji, že jsi dorazil tak rychle."
"Dobré, Severusi," odvětil Teo a usedl na židli naproti svému otčímovi.
"Jak jsi se měl o víkendu v Berlíně?" otázal se Severus a pozorně si mladého muže prohlížel.
"Bylo to prima, díky," dostalo se mu odpovědi.
Severus znal Tea natolik dobře, že věděl, jak obezřetně vždy dokáže skrývat svoje pocity.
"Nebylo zcela zřejmé, jestli se ještě vrátíš."
"Řekl jsem si, že v Berlíně není nic zas tak moc skvělého na to, abych tam zůstal," pousmál se Teodor tajemně. "Stojí to za to, vrátit se domů."
V Severusově nitru počínala hlodat netrpělivost.
"A to má znamenat přesně co?"
"Nic zvláštního," pohodil Teo rameny.
Severus si stiskl prsty kořen nosu. Teodor mu tou svojí neuvěřitelnou vyhýbavostí občas připomínal svoji matku.
"Teo, před čtyřmi týdny jsi mi tvrdil, že Manželský zákon je ztráta času a že mezi uchazečkami není žádná, která by ti stála za to oženit se s ní. A najednou se tvoje docházka do kurzů výrazně zlepšila a ty už se nepřemisťuješ po celé Evropě sem a tam. Co se děje?"
"Pořád chci cestovat," předklonil se Teo na židli, "ale chci mít i možnost vrátit se domů, pokud se tak rozhodnu. Jenže jestliže se neožením, vystavuji se riziku uvěznění pokaždé, když se objevím v téhle zemi."
"Toho jsem si dobře vědom," procedil Severus mezi sevřenými zuby. "Je to totiž přesně to, na co jsem poukazoval před čtyřmi týdny. A tehdy jsi mi sdělil, že do kurzů nechodí nikdo, u koho bys cítil, že se k sobě hodíte. Došlo snad v tomto ohledu k nějaké změně?"
Teo viditelně zčervenal.
"Ano, došlo ke změně."
Severus nevěřil vlastním uším a cítil, jak se jeho puls zrychluje - copak tento rozhovor opravdu vede tam, kam se obával, že vede?
"Ovšem to sis vzpomněl poněkud pozdě. Nezbývá už mnoho uchazeček, mezi nimiž by sis mohl vybrat manželku."
"Žena, kterou jsem si vybral, je - pokud vím - dosud nezadaná," zamumlal Teo a znachověl ještě víc.
Severus na něj nevěřícně vytřeštil oči.
"Žena, kterou sis vybral?" vyštěkl. "Koho přesně sis vybral?"
Teodor zabodl pohled do země.
"Hermionu Grangerovou," pronesl šeptem.
Severus málem slyšel, jak mu krev buší v uších.
"Hermionu Grangerovou?" opakoval po něm. "A slečna Grangerová ví o tvých úmyslech?"
"Ne tak docela," odpověděl Teodor s drobným uchechtnutím.
"Ty si myslíš, že je to k smíchu?" zavrčel Severus a Teodorovi okamžitě zmizel úsměv z tváře. "Vedli jste vy dva spolu vůbec někdy nějaký rozhovor?"
"Ano, ve skutečnosti ano," podotkl Teodor a zkřížil ruce na prsou v obranném gestu. "Bavil jsem se s ní minulý týden skoro každý den."
"A ty se domníváš, že to stačí k postavení pevných základů pro manželství?"
"Kolik vážných a smysluplných rozhovorů jsi vedl s mojí matkou ty, než sis ji vzal?" zamračil se Teodor.
Severus uhodil dlaní do stolu.
"Mě a svoji matku z toho vynechej, Teo. Ty nevíš nic o Hermioně Grangerové."
"A ty jsi snad o Kordélii něco věděl?"
"Tohle se netýká Kordélie, Teo," zabručel Severus zlostně, "týká se to tebe! Zacházíš příliš daleko."
"Nemyslel jsem to jako projev neúcty k tobě, Severusi," zdvihl Teodor ruce v uklidňujícím gestu. "Jen jsem chtěl upozornit na to, že důvěrné vztahy dnes nemusejí nutně zaručit úspěch manželství. Podívej se na Draca a Susan - nevědí jeden o druhém vůbec nic, a přesto vypadají být dokonale šťastní."
"Až čas ukáže, jestli jsou Draco a Susan šťastní," odvětil Severus. A rozhodl se, že zkusí jiný přístup, aby Teodora odradil. "Co si představuješ, že byste ty a slečna Grangerová mohli mít společného?"
Teodor pokrčil rameny a znovu zkřížil ruce na prsou.
"Máme toho hodně společného. Oba rádi čteme, oba jsme chytří, oba nejsme moc hovorní…"
"Nejste moc hovorní?" zeptal se Severus nevěřícně. "Ty snad podléháš dojmu, že Hermiona Grangerová není hovorná?"
"Možná že nepříliš hovorný není ten správný výraz. Možná spíš nespolečenský…"
"Hermiona Grangerová nikdy neví, kdy má zůstat zticha, Teo. To je jedna z jejích největších chyb. V Bradavicích mě málem přivedla k šílenství."
"Ano," odpověděl Teodor s úsměvem, "já vím. Ale jak jsi správně podotkl, tohle se týká mě a ne tebe."
Severus si podrážděně promnul obočí. Dohadovat se s někým z rodiny Millových bylo skoro nemožné.
"Představme si tedy, že jí nabídneš sňatek a ona tvoji nabídku přijme. Co uděláš potom, Teo? Tebe nejméně ze všech lidí si umím představit, že se usadíš a povedeš život v blaženosti manželské."
"Nemám v úmyslu se usadit a vést život v blaženosti manželské," odvětil Teodor.
"Tak co si zatraceně myslíš, že děláš, když se tu poflakuješ kolem Hermiony Grangerové?" zeptal se Severus zlostně.
"Doufám, že bude chtít cestovat po světě se mnou. Proč by se tady kdokoli chtěl navěky zahrabat? Studovala v Paříži; jsem si jistý, že nebude chtít omezit svůj život pouze na pobyt v Anglii."
"Zeptal ses vůbec, co chce? Když máš v úmyslu jí nabídnout manželství, tak proč nejdeš a nezjistíš to? Třeba už si tady sehnala práci. Třeba se chce usadit a mít rodinu."
"Jsem si téměř jistý tím, že nebude chtít mít rodinu," potřásl Teodor hlavou, "teď každopádně ne. O tomhle s ní nechci diskutovat dřív, než bude souhlasit s mojí nabídkou."
Severus na svého nevlastního syna nevěřícně zíral.
"Ty nemáš v úmyslu si s ní takové záležitosti řádně vyjasnit předtím, než se zaváže, že se stane tvojí ženou?"
"Dá se to tak říct," odpověděl Teodor skrz sevřené čelisti.
Z výrazu Teodorova obličeje Severus poznal, že rozhovor spěje ke konci.
"Ty se opravdu zavážeš k takovému manželství, Teo?"
"Udělám, co budu moci," zněla odpověď.
"Jako tvůj styčný úředník ti musím sdělit, že mám ohledně toho sňatku vážné pochybnosti."
Teodor najednou vypadal rozmrzele.
"Pochybnosti ohledně sňatku nebo pochybnosti ohledně mojí schopnosti se k němu zavázat?"
"Ohledně obojího," připustil Severus.
"Rád bych sestavil oficiální nabídku k sňatku," oznámil Teodor hněvivě.
Severus si zhluboka povzdychl a naklonil se přes desku stolu.
"Doufám jen, že ji nebudeš využívat pouze jako pas, který ti zajistí možnost kdykoli přijet do Británie, Teo. Nerad bych viděl, kdyby se se slečnou Grangerovou zacházelo tak lehkovážně. Je to inteligentní mladá žena."
"Vždycky jsem měl dojem, že ji nesnášíš, Severusi," podotkl Teodor se zmatkem v obličeji. "Proč ta náhlá starostlivost?"
Před odpovědí se Severus na chvíli odmlčel.
"Mám pro to své důvody," řekl jen. A aby se vyhnul tázavému pohledu nevlastního syna, vyčaroval mávnutím hůlky manželskou smlouvu a ze zásuvky stolu vytáhl brk.
ssSss
"Prosím tě, Hermiono, posadila by ses laskavě?" žádala ji Padma naléhavě. "Vždyť jsi úplně celá bez sebe!" Hermiona v posledních deseti minutách přecházela z jedné strany společenské místnosti na druhou a Padma už se na to nevydržela déle dívat. "Přísahám, že jestli se neuklidníš, sešlu na tebe Petrificus totalus."
Hermiona se vzdala a dosedla na pohovku vedle kamarádky.
"Já už to nevydržím. Jsem s nervama na dně. Možná bych měla jít domů."
"A vynechat koláč? Zbláznila ses? Šplouchová nám přece na tento týden slíbila roládu s vepřovým pečenou v hluboké míse, což by sis jako základ každého pořádného manželství raději neměla nechat ujít."
I přes svůj neklid se Hermiona zasmála.
"Jak si v takovéhle chvíli dokážeš dělat legraci?"
"Chceš, abych ti kouzlem narovnala vlasy?" pohlédla na ni Padma starostlivě. "Jak si je pořád prohrabuješ prsty, tak vypadají dost třapatě."
"Udělej to," přikývla Hermiona. "Cokoli, co zaměstná můj mozek dost na to, aby neřešil, co se děje nahoře." Otočila se a její kamarádka vytáhla hůlku.
Padma byla právě v polovině svého úkolu, když přišel Draco.
"Dobré ráno, mé krasavice," pravil vesele.
Hermiona se k němu okamžitě obrátila.
"Malfoy," vyplivla. "Přesně ta osoba, kterou chci vidět!"
Draco si vyměnil ostražitý pohled s Padmou, když si uvědomil, že se Hermiona opět vrátila k oslovování příjmením.
"Co jsem provedl?" otázal se.
"Proč jsi mi neřekl, že Snape je Teův nevlastní otec?" zeptala se Hermiona.
Draco na ni překvapeně vytřeštil oči.
"Proč jsem ti to neřekl? Každý ví, že Teo je jeho nevlastní syn! Severus se oženil s Kordélií už před lety; to přece není tak, že by to bylo něco čerstvého."
"Možná jste to vy ze Zmijozelu věděli - ale my ostatní ne!" prohlásila hněvivě.
Draco prosebně pohlédl na Padmu, která jen pokrčila rameny.
"Jak jsem to mohl tušit?" zeptal se. "A vůbec, co na tom záleží? Teo se ohledně svých vážných úmyslů s tebou tváří dost jasně - nevím, co by s tím měl mít Severus co do činění."
Hermionu jeho slova ještě víc nadzdvihla.
"Nejsem Snapeova nejoblíbenější osoba na světě. Jsem si více než jistá tím, že by si raději proklel vlastní ruku, než aby mě měl za nevlastní snachu."
"No, to tedy nebudeš jediná, kdo bude mít problémy s rodinou svého nastávajícího," zamumlal Draco a náhle vyhlížel zasmušile.
Padma vzhlédla od Hermioniných postupně se narovnávajících kadeří.
"O co jde?" zjišťovala.
Draco se posadil naproti nim a vydal utrápený povzdech.
"Včera večer jsem šel na večeři k Susaniným rodičům. Nedopadlo to moc dobře."
"Ale ne!" vyhrkla Hermiona, jejíž zloba okamžitě zmizela. "Co se stalo?"
"Nesnášejí mě. Pořád se vyptávali, proč jsem patřil k Smrtijedům."
"To si děláš srandu," nevěřila Padma. "Měla jsem za to, že všechno je už odpuštěno."
"Zjevně ne," trhl rameny a zamračil se. "Nesnažím se ospravedlňovat za to, co jsem udělal, byl jsem naivní hlupák a své viny už se nezbavím. Ale nebyl jsem zrovna v situaci, že bych mohl Temného pána odmítnout, když mi vyhrožoval, že pošle tátu a mámu do Azkabanu."
"To my přece víme," ujistila ho Hermiona. "Až příliš mnoho lidí bylo nuceno dělat za války příšerné věci."
"Máma se nikdy nechtěla ke Smrtijedům přidat, vážně, to všechno byly především aktivity mého otce. Od války se ale hodně změnil - snaží se odčinit vše, co tehdy udělal špatně."
Hermiona spíš předpokládala, že nedávné značné dary Luciuse Malfoye rozličným kouzelnickým nadacím vycházejí spíš z jeho snahy vyhnout se vězení, než že by se snad kál za svou temnou minulost, to však nutně nemusela být Dracova chyba.
"A Susan to rozrušilo?" zeptala se Hermiona.
"Velmi," přikývl Draco. "Přemýšlíme, že bychom na víkend nechali rodiče rodiči a prostě někam zmizeli," svěřil se jim.
"Myslíš to vážně?" zajímala se Padma. "To je bezvadný nápad!"
"Myslíš?" uculil se Draco. "Vlastně to byl Susanin nápad. Řekl bych, že po mně prostě touží kvůli mému fantastickému tělu, nikoli kvůli mojí nabité peněžence."
Obě dívky se uchechtly. Padma mezitím dokončila úpravu posledního pramene Hermioniných kadeří.
"Tak a je to," pravila. "Teď si stoupni a otoč se kolem dokola."
Hermiona si dlaní přejela po zázračně narovnaných vlasech a zdvihla se ze židle.
"Tak co?" přeptala se ostýchavě.
"Při Rasputinových bradavkách!" zvolal Draco. "Vypadáš zatraceně nádherně - jak mořská panna. Vlasy ti sahají až na ten tvůj roztomilý zadeček, Grangerová."
Padma se smíchy málem zlomila v pase.
"Při Rasputinových bradavkách? Draco, kam na ty svoje výrazy chodíš? Ale máš pravdu - vypadá úžasně. Teo z ní zešílí!"
"Díky, Padmo," pohlédla na ni Hermiona.
"Ale no tak, Grangerová!" protáhl Draco lenivě. "Všichni víme, že jste oba jeden z druhého úplně mimo. Padma má pravdu - ten z tebe zešílí." A rozhlédl se po prázdné místnosti. "Kde vůbec je? Myslel bych, že tu bude brzy, aby se ti mohl kořit."
"Byl předvolán," udělala Padma gesto ke schodům.
"Ach," zamumlal Draco vědoucně. "Takže dnes je tedy onen veliký den."
Hermionu náhle opět přepadlo nutkání zvracet. Sjela pohledem na hodinky; bylo už skoro deset. Teo byl ve Snapeově kanceláři už téměř hodinu. Co mu pro všechno na světě mohlo trvat tak dlouho?
ssSss
Ke konci hodiny vaření už si Hermiona představovala všechny možné verze scénářů. Teodor se neukázal a ona si byla jistá, že to nevěstí nic dobrého. Svlékla si červenobílou bavlněnou zástěru, oprášila si ruce utěrkou a pohlédla na onu zčernalou pohromu, která původně měla být vepřovou roládou. Zápach spáleného těsta jejímu žaludku příliš nepřidal a od nevolnosti byla v obličeji celá zelená.
"Jsi v pořádku?" šeptla Padma.
"Moc ne," potřásla Hermiona hlavou. "Kde je? Co myslíš, že se děje?" sykla.
"Nu," uculila se Padma, "soudě podle toho, jak dlouho už je pryč, bych řekla, že sepisuje návrh."
"Copak to vážně trvá tři hodiny?" měla Hermiona co dělat, aby nevyjekla nahlas. "O tom tedy pochybuji. Spíš bych řekla, že ho ten proklatý Severus Snape odradil a on zdrhnul."
Padma zabloudila očima k pásku Hermioniných džínsů - ze špičky její hůlky právě začaly sršet rudé jiskry.
"Musíš se dát dohromady, Hermiono, jdou z tebe jiskry. Pojď na záchod."
Popadla Hermionu a strkala ji ke kuchyňským dveřím. Když tam došly, všimly si, že východ blokuje drobná domácí skřítka v růžové zástěře.
"To je Hermiona Grangerová?" vypískla skřítka a její veliké vážné oči ulpěly na Hermionině obličeji.
"Ano, já jsem Hermiona Grangerová," odvětila zaraženě.
"Pan Snape chce, abyste okamžitě přišla do jeho kanceláře, slečno," řekla skřítka dřív, než zmizela s lusknutím drobných prstů.
Hermiona popadla Padmu za tričko, jako kdyby se topila.
"Co mám dělat?"
"Hermiono," pravila Padma, už poněkud podrážděná kamarádčinou úzkostí, "prostě půjdeš nahoru a zjistíš, co ti chce. Měla jsem za to, že se teď podle rozpisu stejně máte sejít, nebo ne?"
"To ano! Ale proč poslal skřítku?" divila se Hermiona celá zmatená.
"Tak to opravdu netuším," odvětila Padma. "Chceš, abych šla nahoru s tebou?"
Hermiona přikývla a obě začaly stoupat po schodech. Ve chvíli, kdy došly do třetího patra, se už Hermiona nekontrolovatelně třásla.
"Hermiono," řekla Padma jemně. "Takhle jsem tě nikdy dřív neviděla. Co se děje?"
"Jsem hrozně nervózní," zašeptala Hermiona a vrhla ustrašený pohled ke Snapeovým dveřím. "Cítím, že tohle je moje poslední šance."
Padma ji pro povzbuzení jemně šťouchla.
"Nakonec všechno dobře dopadne, uvidíš. Budeš tedy souhlasit, pokud to je jeho nabídka?"
"Ano - pokud je to opravdu jeho nabídka," přitakala Hermiona.
"Počkám na tebe ve společenské místnosti," usmála se na ni Padma zářivě. "Hodně štěstí!"
Postrčila Hermionu ke dveřím kanceláře a s pohozením dlouhých černých vlasů seběhla po schodišti. Hermiona se zhluboka nadechla a s pocitem, jako by v příští chvíli měla čelit vražednému komandu, zaklepala na dveře a naposledy, jako pevně doufala, vstoupila do Snapeovy kanceláře.
Žádné komentáře:
Okomentovat