Aby tady ta devátá kapitola nezůstala jenom polovičatě, dopřeložila jsem její druhou část, v níž se dozvíte například to, jaký si na sebe (a vlastně i na Tea) do manželství Hermiona (a vlastně především Teo) upletla bič...;-)
ssSss
Hermiona byla sinalá vzteky. Teo slíbil, že v posledním týdnu nezmešká žádnou hodinu, a přitom se na rodinném právu ani neobjevil. Když vycházela ze třídy a usilovně se vyhýbala zvědavým pohledům ostatních párů, našla ho na chodbě ležérně opřeného o zeď, jak na ni čeká.
"Ahoj," řekl a lenivě se pousmál.
"Teo, kdy jsi k čertu byl?" zeptala se ho rozzuřeně. "Slíbil jsi, že tenhle týden nezmeškáš žádnou hodinu."
"Ale no tak, Hermiono," pravil laškovně. "Všechno je to jen hromada nesmyslů!"
"Mě nezajímá, jestli je to všechno jenom hromada nesmyslů - slíbil jsi mi, že když minulý čtvrtek vynechám hodinu, tak půjdeš tenhle týden na všechny kurzy!"
Pokrčil rameny.
"Měl jsem důležitější věci na práci," zamumlal, vytáhl ze zadní kapsy nějaké papíry a podal jí je. "Mrkni se na tohle."
Vzala si od něj dokumenty a zjistila, že jsou to letenky.
"To jsou naše letenky. Japonsko je příliš daleko pro přemisťování a já se rozhodl, že po svatbě už není důvod se tady dál ochomýtat - zamluvil jsem místa v letadle do Tokya v pátek o půlnoci. Po svatbě můžeme vyrazit rovnou na letiště," vysvětloval.
Hermionu popadl náhlý záchvat vzteku.
"To je všechno moc pěkné, ale nenapadlo tě, že by bylo dobré to se mnou nejdřív probrat?"
"Myslel jsem, že budeš šťastná," odvětil zachmuřeně.
Povzdychla si.
"Tak pojď," zabručela, "máme sraz s manželskou poradkyní."
Mlčky stoupali po schodech ke kanceláři manželské poradkyně a Hermiona se snažila překonat zděšení, které pocítila, když si uvědomila, že Teo porušil slib již v takto raném stadiu jejich vztahu. Tohle nebylo to správné rozpoložení, v jakém se měla nacházet, pokud se měla vážně rozhodnout ohledně typu přísahy, kterou během svatby přijmou.
Manželská poradkyně byla žoviální zakulacená žena, které mohlo být něco k šedesátce. Podle všeho vycítila, že se cestou k ní pohádali, a snažila se ze všech sil, aby se uvolnili tím, že se zaměřila na zajímavé aspekty svatebního obřadu.
"Stručně řečeno," vysvětlovala, "existují tři druhy přísah, z nichž si můžete vybrat. Zaprvé můžete podstoupit jednoduchý civilní obřad, který je jen trochu odlišný od mudlovské svatby," řekla a nesouhlasně popotáhla. "Druhá možnost je nejoblíbenější - vedle civilních manželských slibů si pár vymění další magické sliby podle svého vlastního uvážení. Tyto sliby se mohou týkat všech stránek manželství, a ačkoli nejsou tak silně zavazující jako neporušitelný slib, je nutné je příslušným způsobem magicky zrušit, pokud se pár z nějakého důvodu rozhodne, že svoje manželství ukončí."
Jak s nimi probírala každou z možností, podávala jim poradkyně letáky Ministerstva kouzel, které zevrubně popisovaly zvláštnosti každého obřadu. Letáky měly křiklavě růžovou barvu a obsahovaly obrázky usmívajících se párů, jež mávaly z lesklých titulních stránek. Hermiona nenápadně vyplázla jazyk na muže a ženu na obálce druhého letáku a rozesmálo ji, jak moc je její chování pobouřilo.
"Poslední možnost je o něco víc staromódní a zachází v kouzelnických přísahách o něco dál. Během tohoto obřadu si páry vymění začarované prsteny, které se stávají součástí přísahy. Páry si mohou zvolit svoje sliby do značné míry samy, ovšem s tím, že jedna z přísah musí zahrnovat slib absolutní věrnosti. Slib doživotní věrnosti je magicky přenesen do snubních prstenů a v případě, že jeden z partnerů někdy sejde na scestí, je druhý partner na nevěru prstenem upozorněn. Prsteny musejí vyrobit skřeti a dokud manželství trvá, nemohou být sňaty. Prsteny vyrobené skřety jsou nesmírně drahé, důsledkem čehož není třetí způsob obřadu příliš využíván."
"A pokud dojde k nemyslitelnému a manželství nevyjde," začala Hermiona, na tváři zvědavý výraz, "je možné všechny tyto typy svazku zrušit?"
"První způsob vyžaduje pouze civilní rozvod," přikývla poradkyně. "Druhý a třetí způsob - tam se to liší v závislosti na tom, jak přísné byly přísahy. U třetího způsobu je to ještě o něco komplikovanější s ohledem na prsteny, ale ano, všechny tři obřady mohou být zkušeným čarodějem magicky zrušeny, což samozřejmě vyžaduje účast a naprostý souhlas obou stran."
Hermiona a Teo se na sebe podívali.
"Co myslíš?" zeptala se a sama se v duchu přikláněla ke druhé možnosti.
Teo se naklonil a vzal ji za ruku.
"Ty skřetí prsteny znějí dobře."
"To myslíš vážně?" zdvihla Hermiona obočí. "Byl bys ochoten přísahat absolutní věrnost?"
Teo chvíli přemýšlel, co má odpovědět, a pak přikývl.
"Pokud to chceme udělat, tak do toho pojďme na sto procent. Co se týče peněz za prsteny, tak to není překážka, tak proč se vzájemně nezavázat se vším všudy? Souhlasil jsem, že s tebou strávím zbytek života, a chci, aby každý věděl, že mám v úmyslu to udělat správně."
Při těchto slovech k němu Hermiona pocítila náhlý příval náklonnosti. Nejdřív ji překvapil se zásnubním prstenem a teď tohle. Vůbec si nepředstavovala, že je takhle romantický. Její rozmrzelost kvůli nesplněnému slibu se zcela rozplynula.
Pozdvihl její ruku k ústům a přejel rty po jejích prstech.
"Udělejme to," zašeptal.
"Dobře," souhlasila s neskutečným nadšením.
Poradkyně radostně zatleskala a oba lehce nadskočili, protože téměř zapomněli, že tam s nimi je.
"Báječné!" vyhrkla. "Letos jste jediný pár, který se rozhodl pro tento typ přísahy. Dám vám kontakt na jediného klenotníka v Londýně, který prodává tyto zvláštní prsteny, a vy byste se za ním pravděpodobně měli ihned vydat. Vždyť do vaší svatby zbývají už jenom čtyři dny!"
Udělali, jak jim poradkyně navrhla, a večer již byli hrdými majiteli dvou platinových snubních prstenů vyrobených skřety. Prsteny byly složitě zdobeny krásnými keltskými runami a symboly a již byly začarovány přísahou věrnosti, která se stane závaznou v okamžiku, kdy bude završen svatební obřad. Hermiona souhlasila, že si prsteny do pátku nechá u sebe, a nemohla si pomoci, aby každou chvíli nevyběhla do svojí ložnice a neobdivovala prsteny uložené v dřevěné krabičce. Ještě pořád ji dojímala skutečnost, že se Teo chtěl k jejich manželství tak opravdově zavázat. Ovšem důkazem jejího vlastního podvědomého neklidu bylo to, že neřekla nikomu dalšímu ani o prstenech ani o vážných přísahách, které se rozhodla složit.
ssSss
Ve středu večer se Hermiona znovu vydala do Kordéliina domu na Belgravském náměstí tak, jak slíbila. Bylo nutné doladit spoustu detailů týkajících se svatby, poslat sovy s pozvánkami a podepsat mnohé dokumenty. Když přišla, trvala Kordélie na tom, že otevře láhev vína. Trvalo zhruba hodinu, než prodiskutovaly všechny záležitosti, a ačkoli Hermiona zjistila, že se jí Kordélie instinktivně zamlouvá, shledala zároveň, že se snaží vše kontrolovat, třebaže se tak dělo nanejvýš nenápadným způsobem. Ne snad, že by podle Hermiony byla nějak pánovitá, když šlo o jednotlivé detaily obřadu, měla spíš talent přesvědčit ji o tom, že její návrhy jsou o mnoho lepší než ty Hermioniny.
Jak si tak Hermiona pročítala výčet lahůdek, které byly objednány jako občerstvení, docela se jí ulevilo, že ji matka přemluvila, aby si koupila ty extravagantně nákladné šaty. Pokud byla Millova rodina zvyklá na takové gastronomické delikatesy jako byl běluhový kaviár, paštika foie gras a Dom Perignon, jistě by jiné než haute couture šaty nepovažovali za dostatečně důstojné. Poprvé od té doby, co se zasnoubila, si uprostřed všeho toho bohatství připadala nepříjemně a byla vděčná, když se Teodor a Severus vrátili domů ze zkoušení v Bondově ulici. Severus vypadal poněkud vyčerpaně.
"Přijdeme pozdě na schůzku s Malfoyovými, Kordélie," zahučel upíraje roztržitý pohled na hodiny na příborníku.
Kordélie se obrátila k Hermioně s omluvným úsměvem.
"Jsem si jistá, že zbytek pozvánek už s Teem zvládnete. Obávám se, že je potřeba poslat je už dnes v noci, neboť pozvané žádáme, aby nám odpověděli nejpozději do zítřejšího večera." Z opěradla židle, na níž seděla, zdvihla plášť a přehodila si ho přes ramena. "Uvidíme se později."
Hermiona se dívala, jak odcházejí ke dveřím obývacího pokoje, zatímco Teo zůstal sedět vedle ní na pohovce. Než vyšel z pokoje, otočil se Severus obličejem zpět k nim.
"Chovejte se slušně," nakázal jim s úšklebkem ve tváři.
Teo se uchechtl, obrátil se k Hermioně a oba naslouchali, až se ozve klapnutí západky, které jim oznámí, že se zavřely venkovní dveře. Jakmile ho zaslechli, jejich pohledy se setkaly, a když Hermiona spatřila výraz v Teových očích, pocítila, jak jejím tělem prochází slabá vlna vzrušení. Po několika dnech to bylo poprvé, co spolu zůstali sami, a on neztrácel čas, zapletl jí prsty do vlasů a přitáhl si ji k sobě. Od onoho odpoledne v Hyde parku se ještě párkrát krátce políbili a ona byla pokaždé překvapená, jak chladné byly jeho rty. Měl hřejivé ruce, ale jeho rty byly studené; připadalo jí to zvláštní, kdykoli ji políbil.
V posledních několika dnech ji mrzelo, že po ní podle všeho Teo netouží. Jistě, líbali se, ale už by se měli dostat o něco dál. Nyní však konečně cítila, že ji pokládá za přitažlivou. Obtočil jí ruku kolem pasu a táhl ji blíže k místu, kde seděl. V jedné chvíli se rozhodla převzít iniciativu, naklonila se k němu, posunula se a sedla si mu obkročmo na klín. Za své úsilí byla odměněna tichým zasténáním a s poněkud samolibým pocitem zaznamenala na vnitřní straně stehna tvrdost jeho erekce.
Oběma rukama sevřel její boky a táhl ji ještě blíž ke svému tělu. Přejížděla rty po jeho čelisti a dolů po krku a těšil ji jeho zrychlený dech. Vsunul jí ruce pod lehké bavlněné tričko a ona zalapala po dechu, když ucítila jeho prsty na nahé kůži na zádech, a okamžitě jí naskočila husí kůže.
V té chvíli v pokoji zazněla ozvěna hlasitého prásknutí a oni se od sebe odtáhli, otáčejíce se směrem, z něhož přišel ten nečekaný zvuk. Před nimi stála Moe v poněkud napjatém postoji, v jedné ruce podnos s čajem, druhou ruku v bok, oblečená do své úhledné čisťounké růžové zástěrky. V obličeji se jí zračil výraz rozhodného nesouhlasu a Hermiona s hořícími tvářemi skoro vyskočila z Teova klína.
"Přinesla jsem pro pana Teodora a jeho snoubenku trochu čaje, pane," oznámila, vrhla na Hermionu poněkud zlomyslný pohled a položila před ně podnos na konferenční stolek. "Oni potřebují jíst, říkala jsem si, když je jejich svatba už za dva dny," řekla jízlivě, zdůrazňujíc poslední tři slova. Přísně pohlédla na Tea, luskla kostnatými prsty a zmizela z pokoje.
"Tedy," odkašlal si Teo. "Ta nám dala." Nesměle se na Hermionu usmál z pod pramenů svých vlasů, když se natahoval, aby si vzal z podnosu sendvič.
Hermioně ještě pořád hořely tváře pocitem trapnosti z toho, že byla přistižena v takové pozici.
"Měla jsem za to, že domácí skřítkové jsou v zásadě diskrétní?" šeptla, strachujíc se, aby ji Moe neslyšela.
"Ona je obvykle diskrétnější," pokrčil Teo rameny, "jenže podle mého je přesvědčená o tom, že jedná v našem nejlepším zájmu, když máme zanedlouho svatbu - buď, anebo jí Severus přikázal, aby nám dělala gardedámu."
Hermiona potřásla hlavou.
"To je tak hrozně ponižující," zamumlala a natáhla se, aby jim nalila šálek čaje.
"Já si myslím, že má nakonec pravdu," zasmál se Teo a opět se pohodlně usadil. "Měli bychom počkat, když je svatba už za dva dny," zatvářil se trochu poraženecky.
Pocítila podráždění i úlevu zároveň - podráždění, že ji nepovažuje za dostatečně žádoucí, aby pokračovali tam, kde přestali - a úlevu, že počkají až do svatební noci. Zamíchala si do čaje lžičku cukru a trochu se nad svojí reakcí zamyslela. Byl její pocit úlevy pro jejich manželství předzvěstí něčeho špatného? Měla dojem, že těch několik málo objetí, k nimž mezi nimi došlo, bylo motivováno spíš touhou stanovit hranice neprobádaného území než uspokojit jejich vzájemnou rostoucí vášeň. Ne snad, že by jí Teo nepřipadal atraktivní, ba právě naopak, cítila, že ji po fyzické stránce velmi přitahuje. Věděla však, že jeden po druhém ještě doopravdy netouží. Možná to však jen vyžaduje čas, když se koneckonců jedná o domluvenou svatbu.
"Máš pravdu," souhlasila. "Počkáme - ačkoli," dodala a zakřenila se, "svatební noc strávíme na palubě letadla."
"Budeme muset vydržet, než se dostaneme do Tokya," zamumlal ostýchavě.
Hermionu náhle napadla šílená myšlenka. Byl tak hrozně plachý a ona si vlastně vůbec nevybavovala, že by v Bradavicích s někým chodil.
"Teo, nejsi náhodou, tedy… víš co…," odmlčela se, poněvadž nevěděla, jak se zeptat.
Pobaveně zdvihl obočí.
"Panic?" otázal se. "Ne - rozhodně jednoznačně ne. A ty?"
Potřásla hlavou zaražená jeho odpovědí.
"Když jsem žila v Paříži, měla jsem dvě docela vážné známosti."
"Jenom dvě?" vyptával se. "V Bradavicích nikoho?"
"Ne, v Bradavicích nikoho. A co tím myslíš - jenom dvě? S kolika jsi spal ty?"
Škubl rameny a vypadal, že je mu trapně.
"Víc než se dvěma," utrousil, což ji opravdu překvapilo.
"O kolik víc než dvě jich bylo?"
"Chceš jít do nechutných podrobností?" zasmál se a ona se zachmuřila.
"Nemyslím." Cítila se zaskočeně, ale přesto byla docela ráda, že není panic.
Strávili zbytek večera tím, že psali a posílali sovy se svatebními pozvánkami. Kordélie zvala víc než pár známých a k tomu ještě takřka celou rodinu Millů a Hermiona na chvíli pocítila smutek, když procházela očima svůj vlastní seznam, který byl o poznání kratší. Mohla pozvat jen několik málo členů svojí rodiny a v náhlém návalu zlosti na Kordélii připsala na seznam jména všech Weasleyů včetně manželek. Rona neviděla od svatby Harryho a Ginny a s jeho mudlovskou manželkou Rose se nikdy nesetkala. Neměla pochyby o tom, jak překvapeni budou, až dostanou pozvánku na její svatbu, ale možná nadešel čas udělat za vším tlustou čáru.
Jakmile Teova sova odletěla s posledním svitkem, pohlédla Hermiona na hodinky a hlasitě zazívala. Byla skoro půlnoc. Nadechla se.
"Teo!" vyhrkla. "Je skoro půlnoc! Za pár minut bude čtvrtek a podle kouzelnických obyčejů se kouzelník a čarodějka nemají den před svatbou vůbec vidět!"
"Vím," pokývl. "Měli bychom tě dostat domů."
Doprovodil ji na schody před domem, kde podržel její ruce ve svých. Hermiona znenadání cítila, že nemá daleko k slzám.
"Až tě příště uvidím, půjdu svatební uličkou," zašeptala.
"Já vím," odvětil a věnoval jí nevinný polibek na čelo. "Je těžké tomu uvěřit."
"Myslíš, že budeme v pohodě?" zdvihla k němu lesknoucí se oči. "Myslíš, že to bude fungovat?"
"Ano," přikývl, "alespoň v to doufám. Víš, že mi na tobě hrozně záleží. Jsem si jistý, že z toho časem bude mnohem víc."
Pohlédla do jeho upřímných očí a byla mu vděčná za jeho přímost. Jeho slova ji dojala a po tváři jí sklouzla slza. Prázdná vyznání lásky by byla zcela nežádoucí. Jemně jí setřel slzu palcem.
"Mně na tobě taky moc záleží," zašeptala. "Budeš mi zítra chybět - od našeho zasnoubení to bude první den, kdy se vůbec neuvidíme."
Zprava se ozvaly kroky, a když se otočili, spatřili Kordélii a Severuse, jak se vrací ze schůzky. Hermiona si rychle otřela uslzelý obličej a zběžně jim popřála dobrou noc. Šeptem se rozloučila s Teem a pak se roztočila na místě a přemístila se domů.
Kordélie vešla do domu a nechala Severuse stát venku s Teem, který se opřel o zábradlí a zdvihl k nevlastnímu otci vzdorovité oči. Severus se mračil.
"Proč plakala, Teo?" zeptal se klidně.
"Protože se až do svatby neuvidíme," odpověděl Teo.
"Žádný jiný důvod?" zdvihl Severus obočí.
"Ne, Severusi," odsekl Teo s náhlým vztekem. "Opravdu považuješ za naprosto vyloučené, že by mě mohla mít skutečně ráda?"
Severus se na okamžik odmlčel a zvažoval odpověď.
"Omlouvám se. Neměl jsem v úmyslu se tě dotknout."
Tea Severusova omluva příjemně překvapila.
"Omluva se přijímá," přikývl.
Severus se odvrátil a zatlačil do dveří. Pak se zarazil a znovu se otočil ke svému nevlastnímu synovi. Cítil, že by ho měl ještě varovat, říct mu něco, co by Teodora přinutilo znovu si všechno promyslet, než se jeho život neodvolatelně změní. Ale nenacházel slova, a tak řekl jenom: "Dobrou noc, Teo."
ssSss
Mnoho mil odtud seděla Hermiona na rohu postele a s pocitem nostalgie se rozhlížela po svém pokoji, který jí patřil již od doby, kdy byla dítě. Zdvihla zarámovanou fotografii, kde ji, Harryho a Rona vyfotil Artur Weasley onoho léta před turnajem tří kouzelníků. Vypadala tak mladě - tak šťastně, jak nadšeně mávala do objektivu. Tehdy byl život mnohem jednodušší a ona si v přívalu smutku na chvíli přála být s Harrym a Ronem zpět v Bradavicích.
Přejela dlaněmi po důvěrně známém povrchu prošívané deky. Brzy již bude Hermiona Grangerová Nottová a svůj starý život nechá za sebou. Zítřejší noc bude poslední, kterou stráví sama v této malé posteli. Padma, Neville, všichni uchazeči brzy vstoupí do manželství a začnou nový život se svými novými partnery. Ale ona bude jediná, kdo opustí své přátele a rodinu a odjede daleko do světa na cestu s mužem, jehož sotva zná. Chtěla, aby jim to vyšlo, a chtěla tomu obětovat všechno. Byla opravdu nadšená svatbou a všemi těmi dobrodružstvími, která zažijí, až budou cestovat po světě, ale přesto jí lámalo srdce, když si uvědomila, čeho všeho se bude muset vzdát, až se stane paní Teodor Nottovou. Omotala si deku kolem ramen, lehla si na postel a plakala, dokud ji nepřemohl spánek.
ssSss
Žádné komentáře:
Okomentovat