Tenhle článek se do sci-fi literatury tak úplně nehodí, ale přesto si neodpustím, abych ho sem nezařadila. Nedávno jsem se totiž dostala k původnímu scénáři výborné sci-fi komedie Galaxy Quest a se zájmem jsem porovnala verzi zprvu načrtnutou s verzí finálně realizovanou. Film byl natočen v roce 1999 a byl jedním z těch nemnoha počinů, díky nimž jsem propadla hereckému umění Alana Rickmana mnohem dřív, než se objevil v roli Severuse Snapea;-)
Vesmír a jeho hranice. Takové byly cesty vesmírné lodi Protector, která se vydávala na výpravy za poznáním nových světů, hledáním nových forem života a nových civilizací. Odvážně se pouštěla tam, kam se dosud nikdo nevydal.
Od té doby ale uplynulo osmnáct let a představitelé hlavních rolí seriálu Galaxy Quest již jen paběrkují na své někdejší slávě a ožívají jen na příležitostných setkání s fanoušky, kteří nezapomněli. Podobně jako trekkies - ano, film je míněn jako parodie na Star Trek, tato myšlenka prýští z každého detailu, ale na první pohled je znát, že se jedná o parodii milujících fanoušků, což z ní pro ostatní milující fanoušky činí neopakovatelný zážitek. Ostatně i sami herci průřezem všemi sériemi Star Treku se nechali slyšet, že se už dlouho tak nepobavili…
Zpět k ději: jednoho dne na jednom setkání herců s fanoušky Galaxy Questu se překvapivě objevují skuteční mimozemšťané - Thermiané - bodré chobotnice vystupující v lidské podobě, kteří se natolik shlédli v seriálu, jehož vysílání zachytili na svojí planetě, že svůj život zcela podřídili těmto pozemským "historickým dokumentům" a vystavěli si po vzoru Protectora dokonce svoji vlastní vesmírnou loď. Jenže ta jejich není z polystyrenu a lepenky, ale je skutečná a dokonce létá. Pravdou totiž je, že oni netuší nic o seriálech, filmech ani o herectví všeobecně, a mají za to, že všechny epizody Galaxy Questu, které se k nim dostaly, jsou věrným zachycením historických událostí, jež se skutečně staly, a že posádka lodi NSEA Protector je složena ze samých hrdinů.
Proto také naše pozemské "hrdiny" - obyčejné herce - osloví, aby jim pomohli v boji proti zlotřilému Sarrisovi, jenž systematicky vyvražďuje jejich lid. Herec Jason Nesmith ("kutil" Tim Allen, který si i v té nejnemožnější scéně musí svléknout triko a ukázat hrudník, podobně jako James T. Kirk) jim na požádání víceméně ochotně "zahraje" svého komandéra Petera Quincyho Taggarta, jenže netuší, že Sarrisova loď, na niž přikáže střílet, není jen napodobenina z lepenky, a tak jsou Thermiané brzy vystaveni tvrdému protiútoku, který je přiměje povolat na pomoc celou posádku Protectora.
Ostatní herci se až na palubě dozvídají, že všechno je skutečné, ale nemají to srdce Thermianům pošlapat jejich ideály a nemají na to ostatně ani moc času, neboť se musejí rychle vpravit do svých rolí a začít hrát tentokrát doopravdy. A tak herečka Gwen DeMarco (na to se podívejte, blonďatou Sigourney Weaver, která hraje naprostý protiklad seržantky Ripleyové z Vetřelce, už těžko kde uvidíte) jako Tawny Madisonová opět jen předvádí své vnady v uniformě a opakuje to, co říká počítač, britský herec sir Alexander Dane (Alan Rickman, jak ho neznáte a nepoznáte) jako "mimozemský" člen posádky dr. Lazarus s životní filozofií odkazující na Vulkánce Spocka musí začít brát svou větu "při Grabhtarovu kladivu, při sluncích Warvanu, ty budeš pomstěn" konečně vážně a Fred Kwan jako strojmistr Tchen (Tony Shalhoub známý jako inspektor Monk) to vezme až tak vážně, že se do jedné Thermianky zamiluje. A nelze zapomenout ani na Tommyho Webera (Darryl Mitchell), který hraje někdejší dětskou hvězdu seriálu poručíka Lareda (odkaz na Wesleyho Crushera ze Star Treku: Next Generation) a hlavně na praporčíka č. 6 Guye (Sam Rockwell), který byl do jedné z původních epizod nasazen jako postava určená k zabití ještě před první reklamou, ale v průběhu skutečných bojů se Sarrisem se mu zázračně vyhýbají všechna zranění.
Ve filmu nechybí ani návštěva cizí planety za účelem získání náhradní beryliové koule (ano, tady se létá na berylium a nikoli dilithium:-)), obsazení Protectora Sarrisovými muži a příkaz k jeho autodestrukci, který lze zastavit pouze manuálně po složitém průchodu větracími šachtami a nesmyslnými drtiči ("Bylo to v seriálu, Gwen." - "Zabiju toho idiota, co napsal tenhle díl!"), v němž posádce přes hlasový komunikátor zdatně pomohou mladí fanoušci seriálu, kteří o lodi vědí víc, než všichni herci dohromady. A nikoho asi nepřekvapí, že odpočítávání se zastaví až jednu vteřinu před explozí a dřív ne, ani kdybyste se postavili na hlavu. Nakonec najde využití i tajemné zařízení Omega-13 a následuje samozřejmě nezbytný happy-end, který sice zanechá Thermiany ve vesmíru už mnohem méně naivní a mnohem více připravené na útoky válečnických ras, ale o pravosti posádky i přes krátkou pochybnost stále nezlomně přesvědčené…
Nutno říct, že při čtení scénáře jsem se pobavila stejně dobře jako při sledování filmu. Bylo celkem vtipné číst si jednotlivé repliky, případně popisy, co se má stát, kdo má kam jít a jak se zatvářit, a při tom vzpomínat, jak příslušná scéna vypadá natočená. Ve scénáři je samozřejmě i mnoho scén, které se do filmu nedostaly - několik z nich je v DVD provedení uvedeno mezi vystřiženými scénami (např. seznamování herců-falešné posádky s jejich ubytovacími kapacitami na lodi, z nichž tu s dr. Lazarem bych obzvlášť vyzdvihla), některé se do natáčení nedostaly vůbec (podrobnosti okolo dětských fanoušků v čele s Brandonem) nebo byly pozměněny (v původní verzi scénáře se např. Thermiané měli s posádkou vrátit na Zemi, ale ve filmu zřejmě z hlediska logiky děje došlo k rozdělení lodi, a tak se na závěrečné finále mezi fanoušky dostávají s pár výjimkami opět jen herci). Jindy mě naopak překvapilo, že původní scénář některé věci z filmu neobsahoval - chyběla např. celá dějová linka vztahu mezi Fredem Kwanem a Thermiankou Laliari. Ale naprosto chápu, co po dokončení filmu prohlásil Alan Rickman, totiž že to byl ten typ scénáře, který člověka nutí smát se a stále obracet listy, aby zjistil, jak to bude dál - a to je vždycky dobré znamení.
Autor sci-fi knih Terry Bisson filmový Galaxy Quest převedl do románové podoby, leč s tou jsem doposud neměla tu čest. Možná až ji na Amazonu začnou prodávat jako e-book, neboť asi nelze očekávat, že bychom se v Čechách kdy dočkali překladu…;-) Ale jak by řekli questeři: "Nikdy neustup a nikdy se nevzdej!"
Úryvek ze scénáře (aneb já jsem si malý překlad dovolila; zeleně označená pasáž ve filmu není):
JASON: Tak fajn… uděláme to takhle: zaprvé, Frede, potřebujeme ty tvory nějak odlákat z tohohle místa, pak Gwen, Alex, Fred a já půjdeme pro tu kouli. Kdyby se některý z těch tvorů objevil, dáte nám signál. Guyi, ty budeš hlídat perimetr.
GWEN: Proč mi to zní tak povědomě?
TOMMY: "Útok na Voltareck III." Epizoda… 31, myslím.
GUY: Epizoda 31?
TOMMY: To máš jedno, ta s tím hologramem. Ohnivé zdi.
GWEN: Jak si kčertu myslíš, že tady Fred promítne hologram?
GUY: Děláme epizodu 31, Jasone?
JASON: Nemusí to být nutně hologram… Jen něco na odvedení pozornosti.
GUY: Jasone, děláme epizodu 31 nebo ne?
JASON: Je to jen plán nanečisto, Guyi! Co na tom záleží, jestli je to epizoda 31?
GUY: PROTOŽE JÁ JSEM V EPIZODĚ 31 UMŘEL!
ALEXANDER (vstoupí do rozhovoru): Tohle je absurdní. Proč ho vůbec posloucháte? Copak vám musím připomínat, že má na sobě kostým a ne uniformu?… Není schopen vést nás lépe než TENHLE chlap (ukazuje na Guye) Bez urážky.
TOMMY: Máš lepší plán, Alexi?
ALEXANDER: To bych náhodou měl. Podívejte se na jejich oči. Podle všeho jsou to noční tvorové. Jakmile zapadne slunce, půjdou do lesa ulovit si něco k snědku. Takže náš plán by měl být prostě počkat, až se setmí, místo toho, abychom podnikali šílený útok uprostřed jasného dne jenom proto, že jsme to tak udělali v epizodě 31.
Ostatní vypadají přesvědčeně. Jason sklopí poraženě oči. Všichni se postupně usazují, aby počkali na západ slunce.
SCÉNA 67 - EXTERIÉR - VRCHOLEK NAD DŮLNÍ ZÁKLADNOU - SOUMRAK
O dvě hodiny později SLUNCE zapadá. Všichni se zdvihají, aby začali s útokem hned, jak za obzorem zmizí poslední paprsek. Vyrážejí kupředu, když tu náhle… DRUHÉ SLUNCE (mnohem VĚTŠÍ) začne vycházet přímo za nimi a osvětluje planetu jasným světlem. Herci se otáčejí k Alexanderovi, který zahanbeně uhýbá pohledem. Jason nasadí vítězný úsměv a postaví se s výrazem muže, který si opět bere vše na starost.
JASON: Takže, jak jsem říkal… Frede, potřebujeme nějak odlákat jejich pozornost. Nějaký druh hologramu, optické iluze nebo…
Pohlédne na Freda, který na něj zírá naprosto ztraceně.
FRED: Hologram…
JASON (jemně): To nevadí, Frede…
FRED: Ne, ne… zamyslím se nad tím…
GWEN: Jasone, podívej.
Všichni obrátí pozornost dolů a zjistí, že modré příšerky už opustily komplex.
TOMMY: Zmizeli.
GUY: Kam šli? Zpátky dovnitř?
GWEN: Nevím.
ALEXANDER: Nikdo se nedíval?
JASON: Fajn, Gwen, Alexi, Frede, za mnou. Guyi, ty vytýčíš hranice perimetru. Tommy, ty hlídej a dej nám signál, kdyby se zase objevili.
TOMMY: Jaký signál?
JASON: Jakýkoli.
TOMMY: Dobře, udělám to takhle (a sotva slyšitelně) "Krá, krá!"
JASON: Tommy, máme tohle… (vytáhne komunikátor)
TOMMY: Jasně, promiň.
JASON: Oukej, tak jdeme.
Žádné komentáře:
Okomentovat