Dnes je tomu právě tři roky ode dne, kdy jsem na blogu e-vismaior zveřejnila první článek - prolog k Portrétu pro Bradavice. A tak nastal opět čas na malou rekapitulaci toho, co se tady v předchozím roce odehrálo. A také na jedno malé oznámení;-)
Že jsem dokončila Portrét pro Bradavice netřeba znovu opakovat. Nevěřila bych, že napíšu něco čítajícího přes 280 tisíc slov. V komentářích se vyskytli zájemci o statistiku - tak ve Wordu písmem Times New Roman velikosti 12, formátu A4 to má po spojení všech částí necelých 450 stran. Bohužel jsem nepsala pouze do jednoho dokumentu a jednotlivé větší či menší části jsem kopírovala z desítek různých prozatímních souborů, takže informaci, kolik jsem nad tím celkově strávila hodin, vám vskutku neřeknu. A když o tom tak přemýšlím, tak ji snad raději ani nechci znát - ještě bych si mohla začít představovat, jakými jinými užitečnými činnostmi jsem ten čas mohla naplnit. Ačkoli vypsání se ze svého obdivu k harrypotterovské sáze snad ani nelze litovat:-)
S webovými statistikami ale takový problém není, ty za mne dělá Google analytics a Toplist. Asi nepřekvapí, že rekordní počet návštěvníků se zde sešel minulou neděli, kdy bylo v plánu přidání závěrečné části epilogu k Portrétu. Přišlo vás sem neuvěřitelných 633 (292 unikátních návštěvníků po odpočtu opakovaných návštěv). Nejvyšší počet stránek jste pak zobrazili hned následujícího dne - celých 3862. Za uplynulý rok sem zavítalo přes 5 tisíc unikátních návštěvníků, jimž statistika započítala přes 80 tisíc návštěv a téměř 180 tisíc zobrazených stránek.
Téměř 68 tisíc návštěv bylo uskutečněno z České republiky, přes 10 tisíc ze Slovenska, pár set návštěvníků pak přišlo z Německa, Velké Británie, Rakouska a Švýcarska. Mezi českými městy vedou Praha (takřka 20 tisíc návštěv), Brno, Ostrava, Hradec Králové a Pardubice, ze Slovenska vás přišlo nejvíc z Bratislavy (přes 4 tisíce návštěv), Košic, Trnavy, Žiliny a Svatého Jura. Vypadá to, že v uplynulém roce si celý Portrét pro Bradavice našel minimálně 150 nových čtenářů (takový je počet unikátních zobrazení u nejméně zobrazované kapitoly) a na mém blogu o dost novější Odmítnutí pak dokonce téměř 400 čtenářů (docela dobrá motivace pro pokračování v překladu;-)).
Trocha techničtějších údajů - 43% z vás používá Firefox, 29% Internet Explorer, 15% Google Chrome, 11% Operu a zbytek ostatní prohlížeče. Nejvíc nových příchozích se na tyto stránky dostává z Googlu a Seznamu, velké zastoupení má i Facebook, Blueboard a FFDenik - odtud přišlo takřka 1000 návštěvníků, a tak bych touto cestou ráda poděkovala vrony, která na FFDenik umístila záznam o Portrétu pro Bradavice, a GwenLoguir, která totéž učinila s Odmítnutím. A díky patří i vám všem, kteří na moje stránky na svých webech odkazujete, počet návštěv přicházejících od vás je rovněž nezanedbatelný.
A jaké jsou výhledy do budoucna? Jistě jste v uplynulých měsících zaznamenali moje rostoucí stesky na nedostatek času, který bych si ke psaní přála mít. Tak trochu se obávám, že lepší to v následující době nebude, neboť (a zde je ono malé oznámení) naše zatím jen dvoučlenná rodinka se zanedlouho rozroste o další přírůstek. K tomuto pamětihodnému navýšení už tak rozsáhlé světové populace dojde pravděpodobně v únoru a já popravdě nemám ani tu nejmenší představu, jak to pak s mým časem na psaní bude vypadat. Vyrozuměla jsem, že každé dítko je jiné a každý rodič to jinak zvládá, takže... to se prostě všechno teprve uvidí.
V každém případě bych ráda pokračovala v překladu Odmítnutí - a vzhledem k tomu, že to bude můj možná jediný kontakt s angličtinou, kterou si nutně budu potřebovat procvičovat - tak takhle strávený čas si snad i sama před sebou odůvodním:-) S další vlastní tvorbou ale zatím vskutku nevím, jak na tom budu. Myšlenky na povídky i romány by byly - těch by dokonce bylo habaděj - jenže ono si sedněte k počítači, když je potřeba z dosud spíš studentského kutlochu vybudovat funkční byt, dovybavit ho nábytkem novým nebo mnou vlastnoručně zrestaurovaným či za pomoci dalších členů rodiny vyrobeným, přestavět nábytek, přesadit mých asi padesát květináčů, vymalovat, natřít okna...
Ano, slyšíte správně, zjevně se na mně projevují mužské hormony mého dosud nenarozeného potomka, neboť řetězce pro kutily se staly mými nejoblíbenějšími obchody, kde v němém úžasu dokážu prostát hodiny před policemi s nářadím. A nebýt kamarádky, neměla bych doma ještě ani jediný kousek dětského vybavení, protože JÁ přece nebudu řešit výběr kočárku, když jsem momentálně ten největší odborník na malířské a natěračské potřeby, že ano. Nevěřila bych, co dokážou hormony udělat s člověkem jinak tak nevzrušujícím se, ba přímo lenivým, jako jsem já. Ne, ještě před rokem bych skutečně s malířským válečkem po bytě nelítala, tím méně pak, abych natírala okna a spárovala praskliny ve zdi. Hnízdící tendence jak vyšité. A pak se divte, že večer o víkendu ani nebyla síla na to, abych pustila počítač a zkontrolovala, zda u Portrétu nepřibyl pětadvacátý komentář!
Takže asi tak. Budu se snažit ve svojí činnosti na těchto stránkách pokračovat a budu moc ráda za každého, kdo se sem na mě přijde podívat - ono to asi bude jediné zásadnější spojení se světem, které budu na dlouhou dobu mít, takže bych si ho měla patřičně hýčkat. A proto jsem moc ráda, že mám tyhle stránky vytvořené a že to tady vcelku žije - ta samota doma prý občas psychice neprospívá, jak jsem byla varována, a tak nepochybuji o tom, že se mi společnost každého, kdo sem zavítá, bude hodit, byť je tento svět jenom virtuální. Ale já ho mám moc ráda - a apeluji na všechny přítomné povídkáře - pěkně pište, ať mám také co číst;-)
Díky vám všem - a zítra, vlastně už dnes se konečně pustím do toho překladu, slibuji:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat