Hermioniny narozeniny a dva zcela specifické dárky od Severuse, z nichž jeden mi tenhle překlad fakt protáhl. Enjoy;-)V pět hodin Severus vzhlédl, když Hermiona začala uklízet přísady, posílala svou hůlkou nádobky a lahvičky vzduchem zpět do polic a něco si při tom škrábala do zápisníku.
"Máš na dnešní večer nějaké plány?" zeptal se s předstíranou nevinností.
"Jdeme s rodiči na večeři," usmála se.
"Musíš odejít hned teď?"
"Teď hned ne," vrhla na něj zvědavý pohled, "máme sraz až před sedmou."
Vytáhl ze záhybů hábitu hůlku a zamkl dveře usmívaje se jejímu nevěřícnému výrazu.
"Mám dobré zprávy a špatné zprávy."
Hermiona se náhlými obavami zachmuřila.
"Jaké špatné zprávy?" zeptala se dutě a přemýšlela, zda Kordélie náhodou neodhalila jejich milostný poměr.
"Špatná zpráva je," uchechtl se, "že mi dnes ráno Kordélie oznámila svůj úmysl zůstat tento víkend doma. Podle všeho máš ty a Narcisa Malfoyová narozeniny ve stejný den a Kordélie se rozhodla, že vám oběma uspořádá oslavu."
Hermiona se zaúpěním potřásla hlavou.
"Jak to ví?"
"Pamatuje si to od loňska," vysvětloval a Hermiona znovu zavrtěla hlavou.
"A ty dobré zprávy?"
"Inu," začal a náhle vypadal nejistě, "nejsou to až tak dobré zprávy jako spíš něco, co myslím - doufám, že se ti bude líbit." A s tím otevřel skříňku pod svým stolem a vytáhl odsud rozměrný dárek zabalený do stříbrného papíru. Přešel prostor mezi nimi pobavený jejím ohromeným výrazem a položil dárek před ni. Naklonil se a políbil ji na čelo.
"Všechno nejlepší, Hermiono."
Zírala na něj s otevřenou pusou.
"Myslela sis, že jsem zapomněl?" otázal se jí s cukajícími koutky.
"Jen jsem netušila, že máš nějaký důvod si to pamatovat," řekla tiše. "Nerada ze svých narozenin dělám kdoví co." Pohlédla na objemný dárek a zakřenila se. "Můžu to otevřít?"
"Samozřejmě," přikývl.
Položila ruce na krabici a trochu ji na stole nadzdvihla.
"Ach," zamumlala, "je to těžké."
Rozvázala černou stužku a rozevřela stříbrný papír. Odklopila dřevěné víko bedničky a dychtivě pohlédla dovnitř.
Severus ji pozorně sledoval a doufal, že vybral dobře. Věděl, že ženy obvykle dávají přednost šperkům a podobným věcem, ale Hermionu nikdy neviděl, že by toho nosila o mnoho víc, než jen svůj snubní prsten, a tak předpokládal, že tento dárek je vzhledem k okolnostem jejich vztahu dobrý ať už jako pozornost od zaměstnavatele pro zaměstnankyni nebo jako dar mezi milenci. Nemohl si ale pomoci, aby na ni nehleděl s nejistým pousmáním, když zdvihala omráčené oči k těm jeho.
"Severusi!" zvolala. "To snad ne?"
"Zjevně ano," zašeptal.
Zírala na něj ještě několik vteřin, než odložila víko stranou a opatrně vytáhla velký masivní zlatý kotlík. Pomalu ho s tichým zazvoněním postavila na stůl a přitiskla si dlaně k tvářím v čiré nevíře. Byl to kotlík Xiao Tiang Mei stejné velikosti jako ten, který stál na Severusově stole. Samotné galeony k získání takovéhoto předmětu nestačily, člověk potřeboval mít správné kontakty a být v oblasti lektvarů významnou a respektovanou osobností. Otočila se k němu a oči jí přetékaly slzami.
"Severusi, já prostě nemám slov."
"Což je vcelku příjemná změna," odtušil. "Jsi zklamaná?" všiml si pak jejích uslzelých očí. "Uvažoval jsem, jestli ti třeba nemám dát něco víc osobního. Obával jsem se totiž, že možná nebudeš spokojená, když ti dám něco, co má využití v podstatě jen, když jsi v práci. Chci tě ale ujistit, že tohle je tvoje a jenom tvoje. S naším pracovním vztahem to nemá co dělat. Pokud si někdy budeš přát odejít, vezmeš si ho s sebou..."
Usmála se na něj a položila mu prst na rty.
"Severusi," zašeptala, "blábolíš."
"Vypadá to, že jsme si vyměnili role," ušklíbl se.
Pohlédla zpět na lesknoucí se kotlík a jemně přejela ukazováčkem po jeho okraji, jako kdyby to nebyl kotlík, ale nový, opečovávaný domácí mazlíček. Zřetelně rozeznala symboly, které byly tradičním poznávacím znakem kotlíku Xiao Tiang Mei, ale na druhé straně byla řada symbolů, které nikdy předtím nespatřila. Sledovala prstem jejich linii a obrátila zvědavý zrak k jeho tváři.
"Severusi, co je to za značky? Na takové jsem ještě nenarazila."
"Je to tvoje jméno," řekl prostě.
"Moje jméno?" zeptala se a náhle, jako by jí došel dech. "Tys je přiměl, aby ten kotlík upravili speciálně pro mě?"
Přitakal a nervózně si poklepával ukazováčkem na spodní ret.
"Ale...," zajíkla se, "už tak je dost obtížné sehnat jeden z těchto kotlíků. Jak jsi je pro všechno na světě přesvědčil, aby na něj vyryli moje jméno?"
"Mám svoje metody," pousmál se, "dokáži být velice přesvědčivý."
Děsila se byť jen pomyslet na to, kolik ho to muselo stát.
"To jsi ho ale musel objednat už před mnoha týdny!"
"Před dvěma měsíci," přikývl Severus.
"Takže jsi ho objednával ještě předtím...," pohlédla na něj Hermiona zmateně, "...dřív, než jsme se vůbec dali dohromady?"
"Ano," zabručel a vypadal trochu nesvůj. "Připadalo mi, že si to zasloužíš."
Nemohla si pomoci a po tváři jí sklouzla slza.
"Jsem tak, tak moc dojatá," pronesla přiškrceným hlasem. Položila mu hlavu na hruď a obtočila paže kolem jeho pasu, šťastná, že zamkl dveře. Nadzdvihl jí bradu a setřel jí slzy špičkou prstu.
"Opravdu se ti líbí?"
"Strašně moc," přitakala s úsměvem. "Jsem úplně omráčená."
Přitáhl si ji blíž k sobě, sklonil hlavu, aby ji zlehka políbil, a zašeptal:
"Měl jsem v úmyslu dát ti ten kotlík nezávisle na tom, co se mezi námi dvěma stane. Druhý dárek ale v každém případě závisel na tom, jestli z nás budou milenci."
Znovu ji políbil, tentokrát mnohem vášnivěji, rozepnul sponu jejího pracovního hábitu a nechal ho sklouznout na zem. Odtáhla se od něj.
"Severusi," řekla a zabloudila očima k zajištěným dveřím. "Měla jsem za to, že tohle je proti pravidlům?"
"Jsem přesvědčený, že na tvoje narozeniny můžeme udělat výjimku," šeptl a jeho dech jí pohladil ucho. Znovu vytáhl z hábitu hůlku a dvakrát jí mávnul.
Hermiona ucítila, jak ji v tom chladném sklepení náhle obklopuje zahřívací kouzlo, i tak se ale zachvěla, když odložil svoji hůlku na její pracovní stůl a dotkl se rukama zapínání její halenky. Odkopla boty a zdvihla ruce k horním knoflíkům jeho kabátce, ale on jí dlaněmi sevřel zápěstí a stáhl je dolů k jejím bokům. Rozepnul jí knoflíky, svlékl jí halenku z ramen a nechal ji dopadnout na podlahu, načež jí uvolnil pásek a rozepnul zip od džínsů.
Uvolnil jí vlasy sepnuté sponou, objal ji kolem pasu a bez většího úsilí ji zdvihl a posadil na okraj stolu stejným způsobem, jako to již jednou udělal v ono ráno, kdy se poprvé milovali. Zasunul palce za okraj jejích kalhot a ona ochotně nadzdvihla boky, aby jí je mohl stáhnout z nohou. V očekávání si navlhčila rty, když jí svlékal ponožky a odhazoval je na hromadu ke zmuchlaným džínsům, a jakmile přiblížil ústa k jejím pro další polibek, natáhla se znovu ke knoflíkům jeho kabátce, on však znovu odtáhl její ruce pryč.
"Jestli si myslíš, Severusi, že tady budu sedět skoro nahá, zatímco ty tady budeš postávat v té své černě oděné majestátnosti, tak to se moc pleteš."
"Stydíš se?" ušklíbl se na ni provokativně. Přejel očima po její hrudi a povšiml si ztvrdlých bradavek pod saténovou látkou její podprsenky. "Nemáš proč."
"Vážně se stydím... nemůžu si pomoct," zamumlala a objala se pažemi kolem pasu v obranném gestu.
V rychlosti rozepnul knoflíky svého kabátce i košile a stáhl si je z ramen. Zůstal před ní stát s obnaženým hrudníkem.
"Lepší?" zeptal se.
"Lepší," potvrdila a natáhla ruce k hornímu okraji jeho kalhot. Než ji stačil zarazit, zajela mu jednou rukou do kalhot a přejela prsty po celé délce jeho erekce.
"Hermiono," zavrčel, popadl ji za zápěstí a vytáhl jí ruku ze svých kalhot. "Už dost! Jsou to tvoje narozeniny." Pevně jí sevřel ruce za zády. "Uděláš, co se ti řekne, nebo mám použít svazovací kouzlo?"
"Neřekl jsi mi, že nesmím nic dělat," stěžovala si a vrhla na něj provokativní pohled.
"V tom případě ti to říkám teď: nech si svoje ruce pro sebe!"
Postavil se mezi její nohy, rozepnul jí sponu od podprsenky a upřeně sledoval špičky jejích bradavek, když jí svlékal ramínka z paží. Nevěřil, že by se kdy mohl nabažit pohledu na její plná svůdná ňadra. Vzal jednu z bradavek do úst a pousmál se, jak se Hermioně najednou nedostává dechu a jak zajíždí rukama do jeho vlasů, aby si ho pevněji přitáhla ke svojí hrudi. Pustil její ňadro a zašeptal:
"Lehni si na záda."
S hlubokým povzdechem plným uspokojení udělala, co jí řekl, a on ji sledoval, jak si lehá na stůl a její rozpuštěné vlasy se nádherně rozprostírají kolem ní. Obkroužil palci její bradavky, načež rukama přejel po jejím břiše, aby jí mohl svléknout černé saténové kalhotky, a poté se vydal rukama zpět po vnitřní straně jejích stehen a odtahoval je při tom od sebe.
Hermiona se prohnula v zádech, když si rukama hledal cestu vzhůru po citlivé kůži jejích nohou. Takto odhalená se cítila trochu nejistě, zároveň však byla neskutečně vzrušená, a ve chvíli, kdy sklonil ústa k hebké vnitřní straně jejího stehna a svými rty sledoval linii, po níž se předtím pohybovaly jeho ruce, rychle zapomněla na svoje zábrany a zasténala nahlas.
Došel ústy po jejím stehnu až nahoru, zabořil nos do chloupků jejího ohanbí a nemohl si pomoci, aby se pobaveně neušklíbl tomu, jak se prudce nadechla, když přejel palcem po jejím již naběhlém klitorisu. Vykřikla, když nahradil palec svým horkým jazykem, a ještě víc se prohnula v zádech, svírajíc okraje stolu, až jí zbělely klouby na prstech. Byla vlhká vzrušením, a když do ní vklouzl nejdřív jedním a pak dvěma prsty, děkoval Merlinovi, že na místnost seslal tišící kouzlo: její sténání nabíralo na hlasitosti.
Teď už se nestarala o to, že je nahá a vystavená na odiv na svém pracovním stole, neboť jejím tělem projížděly záchvěvy čiré rozkoše, díky kterým se znovu a znovu prohýbala v zádech a zdvihala k němu boky v nenasytné touze. Jeho jazyk byl blahem kroužícím po jejím klitorisu a jeho dlouhé štíhlé prsty ji laskaly zevnitř, až cítila, jak jí v podbřišku narůstá známé teplo blížícího se vyvrcholení.
Severus zdvihl oči nepřestávaje ji dráždit jazykem. Na její tvář nedohlédl - byla stále prohnutá v zádech, a on tak mohl vidět jen vrcholky jejích ňader. Zatímco ji pozoroval, pustila se okraje stolu, položila prsty na svoji bradavku a sevřela ji mezi palcem a ukazováčkem, což způsobilo, že musel potlačit vlastní zasténání, které se mu dralo z hrdla. Zasáhla ho vlna vzrušení, když ucítil, jak se stahuje kolem jeho prstů a hlasitě křičí přemožená orgasmem. Znovu sevřela okraje stolu, poté se konečně uvolnila v zádech a její ňadra rychle stoupala a klesala, jak se pokoušela popadnout dech.
"Zatraceně, Severusi," zamručela a zamžourala na něj jedním okem. "Tvoje nadání nezná hranic."
Uchechtl se, líbaje ji na břicho.
"Jsem rád, že si to myslíš."
Podepřel jí záda rukama a jemně ji vytáhl do sedu, až se mu její vlhkostí zkroucené chloupky přitiskly na břicho.
Líbali se s prsty vzájemně vpletenými do rozcuchaných vlasů. Zasténal, když spustila paži a přejela dlaní po jeho stále ještě vyboulených kalhotách.
"Propána, holka, copak ty vážně nikdy neděláš, co se ti řekne?" vrtěl hlavou a opět odtáhl její ruku od svých slabin.
Nesouhlasně našpulila rty.
"Jsou to tvoje narozeniny," pravil a laškovně ji plácl po zadku. "A jelikož se máš zanedlouho setkat se svými rodiči, jsem si jistý, že by ti po tomto speciálním narozeninovém dárku přišla vhod sprcha."
Podával jí jednotlivé části pohozeného oblečení a Hermiona se zasmála.
"Alespoň si tentokrát nemusím vymývat z vlasů žádný žlutý lektvar." Přitáhla ho k sobě a znovu ho políbila. "Děkuji ti, Severusi."
"Nemáš vůbec zač," odtušil a pohlédl na hodinky. "Ale nejspíš přijdeš pozdě."
Nakonec přišla pozdě, ale po takovém daru k narozeninám ji to nijak zvlášť netrápilo.
ssSss
Žádné komentáře:
Okomentovat