Severus vyráží na poznávací cestu, na níž potká mnoho starých známých, aneb poslední část 31. kapitoly - a opět bude přibývat po kouscích, aby se to alespoň trochu pohnulo kupředu;-) (aktualizace: dopřeloženo 18. 5.)ssSss
Severus nadskočil, když bylo jeho neklidné poklimbávání přerušeno hlasitým klepáním na kuchyňské okno, jež ohlašovalo návrat jeho sovy. S očekáváním vstal od stolu, avšak srdce mu pokleslo poté, co otevřel okno a shledal, že se sova vrátila bez dopisu. Přenesl ptáka na jeho bidýlko v rohu obývacího pokoje a říkal si, že této noci už asi nemá šanci usnout, ledaže by se mu podařilo zjistit, kde je Hermiona. Znovu se zamyslel, kde by asi tak mohla být: mohla jít do domu svých rodičů; další eventualitou byl Potter; byla tu i jistá možnost, že by se rozhodla navštívit Draca a Susan; nejpravděpodobnější však bylo, že našla útočiště u Padmy. Pokud mu bylo známo, byla Padma jedinou osobou, které se Hermiona svěřila ohledně jejich vztahu, takže se dalo očekávat, že odešla k ní.
Jenže kde Padma bydlí? Namáhal si mozkové závity snahou upamatovat si, jestli Hermiona někdy nezmínila její adresu, nedokázal si však ani vybavit, že by někdy mluvila o tom, ve které části Británie Padma a Dean žijí, o přesném místě ani nemluvě. Zítra bude 23. prosince; vzpomněl si, že Hermiona říkala něco o domě svých rodičů, kde chtěla strávit Vánoce, a náhle byl plný naděje. Možná bylo důvodem jejích poloprázdných skříní to, že se vypravila domů na Vánoce o den nebo dva dřív?
U jejích rodičů už byl, vydal se ke Grangerovým v den Hermioniny a Teovy svatby a přesně si vybavoval, kde to je. Pospíšil si ke kuchyňským dveřím, otevřel zástrčku, vyšel z domu na zadní dlážděný dvorek a prudce za sebou zabouchl. Zatočil se na místě a přemístil se na totéž zámožné předměstí, které si tak dobře pamatoval z doby, kdy tam před více než dvěma lety zamířil poprvé. S určitou nervozitou vykročil vpřed po Grangerovic příjezdové cestě a přemýšlel, jak bude Hermiona reagovat, pokud je skutečně u rodičů.
Zhluboka se nadechl, natáhl se a zmáčkl zvonek u dveří. Zevnitř se ozvaly nezřetelné hlasy a pak spatřil skrz zdobné sklo dveří nepochybně ženskou siluetu. Otevřela mu Jane Grangerová s čelem nakrčeným zvědavostí a Severuse okamžitě silně zasáhlo zjištění, po kom Hermiona zdědila ty hřejivé hnědé oči. Paní Grangerová se chvíli tvářila nechápavě, ale ve vteřině ho poznala a usmála se na něj.
"Vy jste Severus Snape!" zvolala srdečně a natáhla k němu ruku. "Setkali jsme se na Hermionině svatbě."
Potřásl jí pravicí a náhle se cítil rozpačitě.
"Omluvte mě, že vás přepadám v tak pozdní hodinu, paní Grangerová, ale napadlo mě, jestli tady náhodou není Hermiona?"
Než mohla Jane Grangerová odpovědět, vynořil se z obývacího pokoje Hermionin otec.
"Zdravím," řekl a potřásl Severusovi rukou. "To je milé, že se opět setkáváme. Od té chvíle, co pro vás začala pracovat, o vás Hermiona neustále mluví."
"Ach tak," zamumlal Severus neobratně. "Předpokládám, že tady asi není, že?"
"Ne, bohužel," odvětila Jane Grangerová. "Copak není doma?"
"Nechcete jít dál?" zeptal se Hermionin otec.
"Děkuji, ale raději ne," potřásl Severus hlavou. "Musím nutně hovořit s Hermionou."
"Nestalo se něco zlého, doufám?"
"Jde jen o jistý drobný detail týkající se důležitého lektvaru, na kterém právě pracujeme," zalhal Severus bez zaváhání. "Omluvte mě, nechtěl jsem vás znepokojovat. Nemáte představu, kde by Hermiona mohla být?"
Grangerovi zavrtěli hlavou.
"Můžete to zkusit u její kamarádky Padmy," napadlo Jane. "Nebo snad u Harryho a Ginny Potterových."
"Napadlo mě, že by mohla být u Padmy," přitakal Severus. "Mohl bych vás požádat, jestli nemáte její adresu?"
Hermionini rodiče si vyměnili znepokojený pohled.
"Obávám se, že nemáme. Vím, že bydlí někde v Hertfordshire, ale to je bohužel asi tak všechno, co vám mohu říct."
Severus odstoupil od vchodových dveří, sklonil hlavu a vší silou přemáhal narůstající pocit beznaděje.
"Ještě jednou se omlouvám, že jsem vás vyrušil v tak pozdní hodinu, a doufám, že jsem vás příliš nerozrušil. Jsem si jistý, že šla navštívit Padmu."
Vzdaloval se po příjezdové cestě a byl si dobře vědom toho, že jim zavdal důvod k obavám. Napadlo ho, jak by asi reagovali, kdyby se dozvěděli o vztahu své dcery a jejího bývalého profesora, a ta myšlenka by ho jistě znepokojila mnohem víc, kdyby zrovna neměl plnou hlavu narůstajícího strachu z Hermionina zmizení. Bez ohlédnutí se zatočil na místě a přemístil se zpět na Kensingtonské náměstí. Znovu vystoupal po schodech k Hermioninu a Lanceovu domu, přitiskl hůlku na zámek a vešel dovnitř.
Dům byl stále ponořen v temnotě a zdálo se, že se od Severusovy poslední návštěvy před třemi hodinami nic nezměnilo. Severus rychle vyšel po schodech do prvního patra a naléhavě zaklepal na dveře Lanceovy pracovny.
"Lanci?" zavolal a otevřel dveře. Místnost byla prázdná. Otočil se, sešel po schodech a za chůze při tom volal na Moe, jenže ani skřítka se neobjevila.
Když došel do suterénu, přejel pohledem dosud otevřené dveře do Hermioniny ložnice, všechno však bylo přesně v tom stavu, v jakém to zanechal, když odcházel: dveře od skříní stále zely dokořán a nezdálo se, že by se tady s čímkoli hýbalo. S povzdechem svěsil hlavu, vrátil se do kuchyně a přešel ke krbu. Přesune se zpět do svého nového domova a pošle další dopis. Bylo už po desáté, příliš pozdě na to, aby šel za Potterovými nebo Malfoyovými, neboť obě rodiny měly malé děti. Sklesle vstoupil do krbu. Zítra ji musí najít.
ssSss
Při pohledu na výraz nevěřícného šoku, který se objevil v obličeji Harryho Pottera, když následujícího rána otevřel dveře svého domku v Godrikově dolu, zakusil Severus chvilkové zadostiučinění. Mladík se ještě nestačil převléknout z pruhovaného pyžama a na jedné noze mu visel zrzavý klučík.
"Dobré ráno, pane Pottere. Vidím, že je pro vás můj příchod poněkud překvapivý," promluvil Severus ledabyle.
"Ano... Já... Dobré ráno," zablekotal Harry s vytřeštěnýma zelenýma očima za skly brýlí.
"Očekával jste snad Mikuláše?" tázal se Severus se rty zkřivenými pobaveným úšklebkem.
Harry se konečně vzpamatoval a zakřenil se.
"To by jistě nebylo tak nečekané, jako najít před svými dveřmi Severuse Snapea. Chcete jít dál?"
"Omlouvám se, že vás obtěžuji," zavrtěl Severus hlavou, "a dlouho vás nezdržím. Jak vidím, jste dost... zaneprázdněn," řekl a s neskrývanou nechutí sklouzl očima k Jamesovi Potterovi.
"Tak to je příliš slabé slovo," uchechtl se Harry dobromyslně. "Co pro vás mohu udělat?"
"Není tady náhodou Hermiona?" přepadlo Severuse náhlé znepokojení.
"Ne," potřásl hlavou Harry a zamračil se. "Za poslední týden od ní nemám žádné zprávy. Stalo se něco?"
Než mohl Severus odpovědět, objevila se po boku svého manžela Ginny.
"Profesor Snape!" vydechla s nevěřícným úsměvem ve tváři.
"Nevíš něco o Hermioně?" zeptal se jí Harry.
"V neděli odpoledne jsme se viděly u Děravého kotle, ale od té doby nejsme v kontaktu," zachmuřila se Ginny. "Co se děje?"
"Nic se neděje," pravil Severus důrazně. "Jen se s ní potřebuji spojit ohledně jisté drobné obchodní záležitosti a ona od včerejška není doma. Nemáte představu, kde by mohla být?"
"Zkusil jste to u jejích rodičů?" ptala se Ginny.
"Ano, zašel jsem tam včera. Nemohla by třeba být u vašeho bratra a jeho ženy?"
"To je nepravděpodobné," trhla Ginny rameny. "Vím, že už spolu zase mluví, ale nemyslím, že by je kdy navštívila. Podívám se k nim s letaxem, abych to ověřila." A s tím se otočila a zamířila do obývacího pokoje, kde ji Severus viděl nabírat letaxový prášek z poličky vedle krbu. Harry na něj mezitím zíral se zvídavým výrazem ve tváři.
"Opravdu se nic neděje?" zašeptal.
"Nejsem si jistý," setkal se Severus s jeho očima. "Musím ji najít."
"Kvůli drobné obchodní záležitosti?" pousmál se Harry.
Severus naštěstí nemusel odpovídat, neboť se opět objevila Ginny.
"Ne, není tam. Zkusila jsem to i u Draca a Susan, ale ani ti ji neviděli. Nebyl jste se podívat u Padmy doma?"
"Jsem si téměř jistý, že je u Padmy, ale netuším, kde Padma bydlí," odvětil Severus.
"Ani my netušíme, kde přesně bydlí," zamumlala Ginny a vyměnila si pohled s Harrym. "Vím, že je to někde poblíž St. Albans, ale přesnou adresu neznám."
Severus si frustrovaně povzdychl.
"Děkuji vám oběma. Oceňuji vaši pomoc."
Zlehka jim pokývl na pozdrav a zaplaven narůstající vlnou paniky si ani nepovšiml vědoucího pohledu, který si ti dva vyměnili. Odstoupil od domu a přemístil se zpět do Příčné ulice. Vypadalo to, že bude muset poslat další vzkaz. Cítil se bez Hermiony ztracený a bezmocný.
ssSss
Hermiona se objala s Deanem.
"Padma mi prozradila tu novinu," pravil a na krok od ní ustoupil. "Blahopřeji, Hermiono. Vím, že okolnosti nejsou právě ideální, ale všechno bude dobré. S dětmi je legrace!" dodal s úsměvem, popadl obě své dcery a odnášel je z kuchyně.
"Díky, Deane," usmála se Hermiona a hleděla za ním.
"Posaď se," pobídla ji Padma a postavila na stůl konvici s čajem. "Jak se cítíš? Vypadáš trochu přepadle."
"Jsem jen unavená, opravdu. Není mi špatně nebo tak něco. Zatím ne."
"Třeba ti ani nebude," řekla Padma a položila před ni dvě obálky. "Ten první dopis ti přišel včera pozdě v noci. Ten druhý přišel dnes brzy ráno."
Hermiona na oba dopisy zachmuřeně pohlédla.
"Mám skoro strach si je přečíst," připustila nakonec.
"Neměj. Myslím, že tě opravdu zoufale hledá, Hermiono. Před půl hodinou dokonce poslal dopis adresovaný mně." A postrčila přes stůl kousek pergamenu. Hermiona otevřený dopis třesoucí se rukou přijala.
Vážená paní Thomasová,
doufám, že Vás tento dopis zastihne, neboť nemám tušení, kde bydlíte. Marně se pokouším zjistit, kde bych našel Hermionu. Je naprosto nezbytné, abych se s ní co nejdříve setkal. Od včerejšího večera nebyla doma a já ji bez úspěchu hledal u jejích rodičů i několika přátel.
Pokud jste ji viděla nebo víte, kde by mohla být, naléhavě Vás žádám, abyste se mi co nejdříve ozvala na výše uvedenou adresu.
S pozdravem
Severus Snape
Hermiona přejela očima k hornímu okraji pergamenu: adresa odkazovala na Příčnou ulici.
"Příčná ulice?" zamumlala a zdvihla oči k Padmě. "Co to má u všech všudy znamenat?"
"Mě se neptej," pokrčila Padma rameny. "Přečteš si svoje dopisy?"
"Nejdřív se pokusím něco sníst," přitakala Hermiona.
"Spala jsi vůbec?" zamračila se Padma starostlivě. "Jsi hrozně bledá."
Hermiona upila trošku horkého čaje.
"Spala jsem asi do čtyř do rána, ale často mě budily křeče. Zřejmě se mi roztahuje děloha nebo něco takového. Měla jsi to taky tak, když jsi byla těhotná?"
"Ne," zachmuřila se Padma ještě víc. "Až na poslední dva týdny. Možná bys měla zajít za lékouzelnicí, jen se ujistit, že je všechno v pořádku, co říkáš?"
"Myslím, že bych si spíš měla ze všeho nejdřív promluvit se Severusem," povzdychla si Hermiona. "Než ztratím odvahu."
"Jistě to všechno půjde lépe, než si myslíš," usmála se Padma. "Minimálně to vypadá, že se ze všech sil snaží tě najít. Co si tak vzít ty toasty nahoru do tvého pokoje a přečíst si jeho dopisy v soukromí? Pak můžeš přijít zpátky dolů a říct mi, co ti píše."
Hermiona nervózně přikývla a přitiskla si dlaň na rozbouřený žaludek.
"Dobrá," zabručela. Vstala od stolu a vzala do jedné ruky šálek čaje a do druhé oba dopisy. Ještě však neudělala ani krok od židle, když ji zachvátila vlna trýznivé bolesti. Šálek čaje jí vypadl z ruky a roztříštil se na zemi a ona klesla na kolena.
"Hermiono!" vyjekla Padma zděšeně a vyskočila ze židle. "Co je ti?"
"Bolí to!" zaskučela Hermiona skrz zaťaté zuby, pevně zavřela oči a ruce si přitiskla na podbřišek. Dopisy se zapomenuté snesly na podlahu. Hermiona se zlomila v pase, až se hlavou téměř dotkla země.
"Deane!" vykřikla Padma a o vteřinu později do kuchyně vpadl Dean.
"Co se děje?" zvolal poplašeně.
"Podej mi letaxový prášek a pomoz mi ji dostat do krbu," vyštěkla Padma.
Hermiona je už téměř neslyšela, zcela ohlušená bušením vlastního srdce.
"Potřebuje léčitele," zvolala Padma zoufale. "Hned!"
ssSss
Žádné komentáře:
Okomentovat